Závody dronů jsou skvělá zábava pro geeky. Do začátku stačí pár tisíc

  • S drony se už běžně závodí. Jeden takový závod teď proběhl v Praze
  • Závodění s drony je zábava pro piloty i diváky
  • Na pár tisíc takový koníček vyjde, ale není tak nedostupný, jak by se mohlo zdát

Drony se dají využívat nejen k natáčení z výšky nebo přepravě drobných zásilek, jak to teď nejčastěji vídáme. Jsou také skvělým nástrojem k zábavě a dá se s nimi i závodit. Závodů v Česku už je během roku několik a sportovní létání je zábavné i bez soupeřů, výbava přitom není až tak nedostupná, jak by se mohlo zdát.

Závod dronů byl součástí akce Future Port Prague, kde jsem se na průběh podíval a zpovídal jak jednoho ze závodníků, tak zástupce pořadatele.

S brýlemi na očích

S drony se závodí tak, že si nasadíte brýle, do kterých se vám promítá obraz z kamery na dronu (tzv. FPV řízení, neboli First Person View). V rukou máte ovladač a vypadáte, jako byste hráli ve virtuální realitě. Jenže obraz v brýlích není virtuální, sledujete v něm reálnou dráhu. Ta je opatřena brankami a vodícími značkami. Cílem je proletět dráhu co nejrychleji.

Takto se závodilo s drony v Praze:

Závodní arény jsou obehnány sítěmi, aby drony nezranily diváky. Občas jsou tratě částečně zavedeny do tunelů či jiných krytých prostor, kde na drony sice diváci přímo nevidí, ale nemusí se zde ochrana řešit. Divácky atraktivní tyto závody přesto jsou – na velkoplošné obrazovky se totiž promítají záběry z kamer dronů.

Drony, se kterými se závodilo v Praze, jsou taková střední kategorie. Omezení na použitou techniku víceméně není, klíčovým parametrem je hmotnost. Všichni ale stejně létají s nejosvědčenější konstrukcí, tedy s kvadroptérou. Tu tvoří jednoduchá karbonová kostra, čtyři motory, řídicí jednotka, rádio, kamera a akumulátor.

A tak vypadají světové závody dronů:

Celý set sportovního dronu na venkovní použití s vysílačkou a brýlemi můžete koupit pod deset tisíc korun. Když se poohlédnete po něčem z druhé ruky, můžete se snadno dostat na polovic. Pro začátek to stačí. Pokud byste to pak mysleli se závoděním vážně, bude to chtít trochu lepší techniku. Ale i tak nejde o nějaké závratné částky.

Moderní dron a analogový přenos obrazu

Zajímavostí je, že je přenos obrazu z kamery dronu do brýlí pilota analogový. Kvalita je tedy nic moc, jen nízké rozlišení a občas zašumělý obraz. Jenže je to rychlé a při rychlosti dronů na okamžité odezvě záleží. Reagovat se zpožděním v řádech milisekund je zde nemyslitelné.

Závodní drony nejvyšší ligy však už mají digitální přenos obrazu. Piloti pak koukají na obraz v rozlišení 720p při 60 fps. Na kódování a dekódování obrazu je pochopitelně potřeba daleko větší výkon než na pouhou modulaci, což se podepisuje na hmotnosti, ale také na ceně. Digitální řešení je řádově dražší, tam už se cena za kompletní set dostává v základu na desetitisíce korun, utratit se však dají na vrcholové úrovni i šesticiferné sumy.

Analogové řízení je levné a dostačující. Jak ale potvrzují sami závodníci, naladit drony tak, aby vše fungovalo a nedocházelo k prolínání obrazů jen občas problém. Některá rádia, zejména ta z neznačkové čínské provenience, si totiž na striktní vymezení frekvenčních pásem příliš nepotrpí.

Tohle není DJI, tady musíte umět řídit

Na druhou stranu existují i miniaturní drony pro použití uvnitř budov. Také ty mají kameru a ovládají se skrze brýle. Můžete si udělat závody v obýváku a využívat překážky z nábytku. Taková legrace stojí do pěti tisíc korun.

Sportovní létání s drony zkrátka není nic tak nedostižného, jak by se mohlo při pohledu na rychlé drony, obří vysílačky a brýle na hlavách pilotů zdát. Jenže pořízením drona to teprve začíná. Je totiž velmi těžké ho ovládat. Zapomeňte na stabilizaci a automatiku jako u dronů DJI, tady by to bylo jen na obtíž. Drona máte plně pod kontrolou a vše musíte zvládnout jen svými prsty.

Sestřih ze závodů dronů světové ligy v Miami:

Ovládání se trénuje na softwarových simulátorech. K těm si připojíte vysílačku, kterou používáte u svého drona, a přímo na ni zkoušíte létat. Je potřeba si osvojit principy ovládání, ale také vysokou citlivost.

Podívejte se na fotky nahoře v galerii!

O karamboly není nouze. Při závodech na Future Port Prague nejeden dron skončil na zemi, v ochranné síti nebo zaklesnutý v některé z překážek. Škody ale nejsou velké. Nejčastěji to odnese vrtule, která stojí desetikorunu, občas se poškodí motor s cenou v řádech stokorun. Karbonová konstrukce zpravidla snese velmi hrubé zacházení a pokud dron například neutopí, občasné pády pilota nezruinují.

Témata článku: Technologie, Sport, Virtuální realita, Drony, Brýle, Kamera, Závodní dron, Obraz, Pilot, Sestřih, Nízké rozlišení, Frekvenční pásmo, Digitální řešení, Praha, Velký výkon, Kompletní set, Druhá strana, Celý set, Venkovní použití, Miniaturní dron, Použitá technika, Zábava, Závod, Analogový přenos, Závratná částka

7 komentářů

Nejnovější komentáře

  • BlackRider 15. 9. 2017 9:57:08
    "Tu tvoří jednoduchá karbonová kostra, čtyři motory, řídicí jednotka,...
  • Karel Dvořák 14. 9. 2017 17:56:51
    Slovo geek se do češtiny překládá jako blb, tak to v článku opravte.
  • Caleb 14. 9. 2017 15:24:53
    Tomu alespon rikam sport! Nejakej futbal nebo hokej, pche. Tyhle...
Určitě si přečtěte