Zažila Evropa největší sucho za posledních pět století? V historii najdeme roky, před kterými letošní počasí bledne

  • Letošní léto patřilo v poslední době k těm nejteplejším
  • V historii ale najdeme roky, před kterými letošní počasí bledne
  • Naši předci se uměli s výkyvy klimatu poprat, ale jak bychom asi obstáli dnes?

Naši meteorologové vyhodnotili letošní léto za páté nejsušší za posledních 248 let. Výzkumníci z European Commission Joint Research Centre (EC-JRC) byli v závěrech ještě razantnější a prohlásili letošní léto za nejsušší za posledních pět set let. Vedoucí pracovník EC-JRC Andrea Toreti to vyhlásil už 8. srpna. Indicie jsou podle Toretiho jasné. Sever Itálie nezažil déšť déle než sto dní. Podle Toretiho letošní sucho zastínilo i „megasucho“ z roku 1540.

Megasucho z roku 1540 je skutečně výjimečný klimatický fenomén. Třeba i proto, že k němu došlo uprostřed „malé doby ledové“, během které se Evropa od 14. do 19. století potýkala s citelným ochlazením. Na megasuchu z roku 1540 si vylámaly zuby dokonce i klimatické modely „nakrmené“ daty za posledních 1200 let. Vývoj počasí z roku 1540 vychází z těchto kalkulací jako nemožný.

Opravdu jsme byli svědky něčeho podobného? Odborníci doporučují konfrontovat letošní léto třeba se studií početného mezinárodního týmu, která vyšla v roce 2014 ve vědeckém časopise Climatic Change a která označuje v titulku sucho z roku 1540 za „nejhorší scénář“. Vedoucí týmu švýcarský klimatolog Christian Pfister z univerzity v Bernu se touto klimatologickou záhadou zabývá už čtyřicet let.

„Začalo to tehdy podobně jako letos. V severní Itálii zavládlo extrémní sucho. Nepršelo tam dvě stě dní. Staré kroniky uvádějí, že v prosinci bylo počasí jako v červenci,“ přiblížil Pfister počátek megasucha v rozhovoru pro The Smithsonian Magazine.

Nejen Itálie

V roce 1540 ale sucho brzy postihlo i další země. Sužovalo Německo, Polsko, Švýcarsko, Francii a nevyhnulo se ani zemím Koruny české. V některých oblastech klesl úhrn srážek na pětinu. V Rýnu, Labi či Seině klesla hladina vody tak nízko, že se daly bez problémů přebrodit.

To by si asi letos na Labi troufl málokdo. Ostatně při hašení lesního požáru v Českém Švýcarsku se čerpala voda právě z Labe. Hladina Temže poklesla v roce 1540 natolik, že jejím korytem proudila do vnitrozemí slaná voda z moře.

Něco podobného postihlo letos severoitalskou řeku Pád. Stejně jako dnes odhalily ustupující vody v roce 1540 ztracené poklady předchozích generací. Letos se objevila nad hladinou vysychající španělské přehradní nádrže Valdecañas megalitická stavba známá jako Guadalperalský dolmen, které se také přezdívá španělské Stonehenge.

Podle svědectví starých kronik se v roce 1540 odhalila velká část dna Bodamského jezera a jistá Anna Schmidová tam nalezla ztracený poklad devíti set stříbrných mincí z doby římského císaře Augusta.

Titulní foto: Water Alternatives Photos, CC BY-NC 2.0

Diskuze (3) Další článek: Na chatu i do karavanu. Test nabíjecí stanice Crossio LifePower 600 se solárním panelem

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,