Zelené salámy prozradily, že nejradši máme sebe, pak zvířata a až pak životní prostředí

Pokračování 2 / 3

Přednost mají „zelené“ salámy

Klink-Lehmannová a spol. provedli průzkum, v kterém kladli respondentům otázky zacílené na jejich vztah k welfare zvířat, ochraně životního prostředí či ochraně vlastního zdraví.

Ptali se jich například, zda by zaplatili víc za salám s označením „bez antibiotik“, které signalizuje spotřebiteli přínos pro jeho zdraví (ponechme stranou fakt, že konzumace salámů zdraví zrovna neprospívá), nebo za salám s označením „otevřený chlév“, které signalizuje přínosy pro dobré životní podmínky zvířat.

Zkoumali také, jaký dopad mají na tyto preference pozitivní informace o přínosech ekologických chovů a negativní informace o rizicích, jež jsou s ekologickým chovem spojená. V analýzách byly zohledněny různé faktory, jako je např. úroveň povědomí o životním prostředí, zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat nebo pohlaví a věk účastníků.

Jedné skupině účastníků studie vědci zprostředkovali informace o výhodách udržitelných způsobů chovu prasat „bez antibiotik“ a v systému „otevřený chlév“. Druhé skupině přidali navíc ještě informace o možných negativních dopadech těchto chovů. Třetí skupině, která sloužila jako kontrolní, poskytli pouze informace o univerzitě v Bonnu.

Ve finále absolvovali dobrovolníci fiktivní nákup v supermarketu, při kterém dostali vybrat z dvojice salámů. Nabízela se jim vždycky „obyčejná“ tj. neekologická uzenina a proti ní „zelený“ salám (tedy ekologický). V jedné dvojici nesla „zelená“ uzenina označení „bez antibiotik“, v druhé „otevřený chlév“ a v další „šetří životní prostředí“. Účastníci pokusu měli dát najevo, kolik jsou ochotni za vybraný salám zaplatit.

Většina lidí si vybrala salám s označením odkazujícím na udržitelný způsob chovu a byla ochotna za něj zaplatit více než za obyčejnou uzeninu. Tato ochota klesala s tím, jak příplatek rostl. Za salám s označením „bez antibiotik“ byli účastníci pokusu ochotni zaplatit víc než za salám s označením „otevřený chlév“.

A dobré životní podmínky zvířat se ukázaly pro spotřebitele důležitější než ochrana životního prostředí. Dokazuje to, že i ekologicky uvědomělým Němcům je košile o něco bližší než kabát.

"Výsledky studie ukazují, že osobní zdraví je pro lidi důležitější než dobré životní podmínky zvířat a to je důležitější než ochrana životního prostředí," říká Jeanette Klink-Lehmannová.

Pokračování 3 / 3

Znalost rizik odrazuje

Zajímavé výsledky přinesl i výzkum vlivu informovanosti spotřebitelů. Ten závisí na tom, které aspekty udržitelnosti jsou ve hře a jak jsou informace prezentovány.

„S překvapením jsme zjistili, že pokud byly spotřebitelům poskytnuty pouze pozitivní informace, ochota zaplatit více za salám s označením „otevřený chlév“ se ve srovnání s neekologickým salámem „bez označení“ zvýšila. To však neplatilo pro salám s označením „bez antibiotik“," říká Jeanette Klink-Lehmannová.

To je dáno tím, že spotřebitelé sice vnímají živočišný produkt s označením „bez antibiotik“ jako prospěšný jejich zdraví, ale pro pochopení této výhody žádné další informace nepotřebují.

Naopak spotřebitelé si nejsou až tak vědomi přínosů produkce vepřového v „otevřených chlévech". Pozitivní informace o životních podmínkách zvířat jim rozšířily obzor, a jejich ochota platit více za salámy s označením „otevřený chlév" narostla.

Nikdo nepochybuje o tom, že je fér, aby se spotřebitel dozvěděl i o případných dopadech produkce svázané pravidly trvalé udržitelnosti. Za vyváženou informovanost se však platí. Pokud byla pozitivní informace spojena s informací o možných negativních účincích trvale udržitelného způsobu chovu prasat, ochota spotřebitelů zaplatit více za „zelený“ výrobek byla tatam.

V praxi to znamená, že třeba chovatelé drůbeže ve volných chovech mohou mít při propagaci svých produktů tendenci zdůrazňovat pohodu zvířat a zamlčovat zvýšená rizika přenosu nákazy. Pokud upozorní spotřebitele na „druhou stranu mince“ udržitelného chovu, tak na tom pak finančně tratí.