Země má další měsíc. Měří asi 50 metrů, obíhá po podivné dráze a patrně pochází z Měsíce

Země vychází ve srovnání počtu měsíců proti většině planet jako chudý příbuzný. Zatímco Mars má dva měsíce, na oběžných drahách kolem Jupiteru jich astronomové evidují 62, u Saturnu 50, kolem Uranu 26 a okolo Neptunu 13. Naše planeta má oficiálně jen jeden měsíc – ten, který v češtině označujeme jako Měsíc. Kromě něj však kolem obíhají další, řádově menší objekty.

Jedním z nejzajímavějších je asteroid 469219 Kamoʻoalewa, předběžně označený jako 2016 HO3. Jedná se o rychle rotující objekt velký zhruba 50 metrů, jež můžeme považovat za nejmenší, nejbližší a nejstabilnější (známý) přirozený kvazisatelit Země.

Doplňme, že kvazisatelity jsou podkategorií blízkozemních planetek, které obíhají kolem Slunce, ale zůstávají relativně blízko Země. O těchto objektech se toho zatím ví jen málo, protože jsou slabé a obtížně pozorovatelné.

Měsíc Kamoʻoalewa

Asteroid byl objeven 27. dubna 2016 soustavou dvou dalekohledů Pan-STARRS na observatoři Haleakala na havajském ostrově Maui. Následně byl pojmenován jako Kamoʻoalewa, což je havajské slovo označující oscilující či pohybující se nebeský objekt. Kvůli své dráze je pozorovatelný ze Země každý rok pouze několik týdnů v dubnu.

Při svém oběhu kolem Slunce planetka současně obíhá kolem Země, proto je označována jako „stálý souputník“. Naštěstí pro lidstvo se po trajektorii připomínající vývrtku nepřibližuje blíže než na vzdálenost 9 milionů kilometrů – tedy asi 38krát dále než Měsíc. Dopad takto velkého tělesa by teoreticky mohl zničit město o velikosti Brna.

Tým astronomů pod vedením Arizonské univerzity má důvodné podezření, že tento kus kamene pravděpodobně pochází z Měsíce. Tomu není těžké uvěřit – náš Měsíc je neustále bombardován nebeskými tělesy, takže je celkem logické, že by nějaký jeho kousek mohl odletět a pak se ocitnout v blízkosti Země.

Je to kus Měsíce

V novém výzkumu, publikovaném v odborném časopise Communications Earth and Environment, vědci zjistili, že objekt odráží sluneční světlo jinak než typické asteroidy. Pozorování odhalilo, že odráží světlo podobně jako měsíční horniny. Skutečnost, že by asteroid mohl pocházet z Měsíce, přitom původně připadala vědcům velmi nepravděpodobná.

Po několika letech pozorování pomocí výkonných teleskopů a nových pozorování v roce 2021 se Měsíc stal nejlepším vysvětlením. „Pomocí Měsíce se to vysvětluje snáze než pomocí jiných domněnek,“ uvádí v prohlášení spoluautor studie Ben Sharkey z Arizonské univerzity.

Další měsíc však nezůstane v blízkosti naší planety příliš dlouho. Sharkey a jeho kolegové odhadují, že přibližně po 300 letech opustí svou oběžnou dráhu. Ať už se vydá kamkoli, přejeme mu na jeho cestách hodně štěstí.

Diskuze (7) Další článek: Na Metu míří první zásadní žaloba kvůli Facebook Papers, stojí za ní sami investoři

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Země, Astronomie, Mars, Slunce, Měsíc, Saturn, Brno, Sluneční soustava, Jupiter, Asteroidy, Uran, Objekt, Arizonská univerzita, Observatoř Haleakala, Haleakala, Planetka, Měšice, Maui, Dráha, Oběžná dráha, Asteroid, Neptun, Planeta



Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Facebook má nejspíš vaše telefonní číslo, i když jste mu ho nikdy nedali. Tímto tajným nástrojem ho můžete smazat

Facebook má nejspíš vaše telefonní číslo, i když jste mu ho nikdy nedali. Tímto tajným nástrojem ho můžete smazat

**Meta poskytuje nástroj na vymazání telefonních čísel a e-mailových adres z Facebooku a Instagramu **V minulosti Mark Zuckebrg popřel, že by Facebook vytvářel stínové profily **Metě teď můžete sebrat klíčové iddentifikátory, pořád o vás ale nejspíš ví mnoho dalšího

Petr Urban
MetaSledováníSociální sítě
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2