Lidé obvykle považují dnešní Zemi za ideální místo k životu, pomineme-li trable s emisemi uhlíku a znečištěním. Ve skutečnosti se ale zdá, že pro pozorovatele zvenčí, tedy z míst mimo Sluneční soustavu, mohla být Země nápadnější jako svět plný života v dřívějších obdobích historie.
Dvojice astronomek Cornell University analyzovala posledních 540 milionů let historie naší planety, čili období od počátku prvohor do dneška, které geologové souhrnně označují jako fanerozoikum.
Rebecca Payneová a Lisa Kalteneggerová, která je současně i ředitelkou amerického institutu Carl Sagan Institute (CSI) zjistily, že mimozemské teleskopy, pokud by jejich operátoři uvažovali podobně jako my, by zřejmě snadněji odhalily chemické stopy života na Zemi v éře neptačích dinosaurů, nikoliv dnes.
Kyslík s metanem a ozon s metanem
Odborníci dnes považují za nejslibnější indikátory planety s životem dvě dvojice látek. Kyslík s metanem a ozon s metanem. Podle modelů, které sestavily Payneová s Kalteneggerovou, byly tyto látky v pozemské atmosféře při pohledu z vesmíru více patrné než dnes před zhruba 300 až 100 miliony let. Uprostřed tohoto úseku se vyjímá jura proslulá mnoha ikonickými dinosaury.
Uvedené modely simulovaly transmisní spektrum naší planety, které by viděli mimozemští astronomové, pozorující atmosféru Země, kterou by procházelo sluneční záření. Museli by mít ovšem k dispozici minimálně stejně dobrý přístroj, jako je Vesmírný dalekohled Jamese Webba.
Jak uvádí Kalteneggerová, do dnešního dne jsme objevili asi 40 terestrických exoplanet, které se nacházejí v obyvatelných zónách, takže by se na jejich povrchu teoreticky mohla vyskytovat kapalná voda. Analýza jejich atmosfér Webbovým dalekohledem je sice na samotné hranici možností tohoto úžasného zařízení, je ale v zásadě možná.
Pokud se někde v okolním vesmíru nachází v příznivé vzdálenosti exoplaneta, jejíž atmosféra se blíží Zemi v období jury, byl by to nesmírně zajímavý svět, kde bychom mohli očekávat něco živého. A kdo ví, třeba by to nemusely být jen nějaké mikroorganismy, ale pestrá příroda, podobně jako na Zemi za vlády neptačích dinosaurů.