Naše planeta právě zažila nejteplejší tříměsíční období. Průměrná globální teplota za červen, červenec a srpen činila 16,77 °C, čímž byl téměř o tři desetiny stupně překonán předchozí rekord z roku 2019, informuje magazín New Scientist. Služba Evropské unie pro klimatické změny Copernicus Climate Change Service dodává, že tato hodnota je o 0,66 °C vyšší než dlouhodobý průměr.
„Začal klimatický kolaps,“ uvedl při této příležitosti ve svém prohlášení generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. „Vědci již dlouho varují před tím, co způsobí naše závislost na fosilních palivech. Naše klima se hroutí rychleji, než jsme schopni zvládnout extrémní výkyvy počasí, které zasahují všechny kouty planety. Stoupající teploty vyžadují rychlou akci.“
Léto plné rekordů
Minulý měsíc byl nejteplejším srpnem v záznamech od roku 1940 a druhým nejteplejším měsícem vůbec po letošním červenci, kdy průměrná globální teplota dosáhla 16,95 °C. Teploty oceánů byly ještě vyšší – v srpnu dosáhly v průměru 20,98 °C, což je nová nejvyšší hodnota za celou historii měření.
Teplota v červenci i srpnu byla podle odhadů o 1,5 °C vyšší než předindustriální průměr, čímž byl dočasně překročen limit ročního průměrného oteplení stanovený Pařížskou dohodou. Účelem dohody je udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C.
Dosavadní celoroční průměr zatím mírně zaostává za rokem 2016, který drží rekord nejteplejšího roku pouze o 0,01 °C. Očekává se, že El Niño – teplá fáze jevu ENSO, spočívající v periodickém hromadění teplé vody ve východním Pacifiku – bude globální teploty nadále zvyšovat.
A bude hůř
Letošní léto přineslo na severní polokouli vlny veder, které v Řecku způsobily největší požár v historii Evropské unie, a teploty až 47 °C, což si podle odhadů vyžádalo tisíce obětí. Teplotní rekordy padly také v USA, kde je v současné době vyhlášena výstraha před vedry pro oblasti s více než 60 miliony lidí. Ještě větší horko panovalo v Asii, kde byla v Číně zaznamenána dosud nejvyšší teplota 52,2 °C.
Na jižní polokouli, kde právě končí zima, je antarktický mořský led o 12 % nižší, než bývá obvyklé, což je pro toto roční období rekordně málo. Letošní zima v Austrálii byla nejteplejší od počátku oficiálních záznamů v roce 1910, přičemž průměrné denní teploty byly o 1,53 °C vyšší než dlouhodobý průměr.
„Rok 2023 bude pravděpodobně nejteplejším rokem, jaký kdy lidé zažili,“ konstatuje Samantha Burgess z Copernicus Climate Change Service. „Teplejší svět znamená větší dopady intenzivnějších a častějších extrémních jevů, jako jsou vlny veder, lesní požáry a záplavy, které jsme zaznamenali letos v létě.“