Pokud jste na přelomu roku unikli nízké inverzi a zakaboněné obloze, mohli jste se stejně jako obyvatelé Zlínského kraje pokochat velmi slabou polární září. Na rozdíl od loňského května ji ale tentokrát zachytily spíše jen citlivé snímače mobilů než lidské oko.
I když jsou polární záře pastvou pro oči, jejich příčina – proud nabitých částic, kterými naše mateřská hvězda nepřetržitě bombarduje celou sluneční soustavu – může způsobit problémy v telekomunikacích a elektrických rozvodných sítích.
Předpověď kosmického počasí řídí tři semafory
Není tedy divu, že stejně jako třeba náš ČHMÚ vydává meteorologické výstrahy, zpracovávají další agentury předpovědi a varování před kosmickým počasím.
Jednou z hlavních autorit je třeba SWPC (Space Weather Prediction Center), které spadá pod americkou NOAA, a pokud chcete mít přehled, kdy nás zasáhne další poryv slunečního větru, začněte právě zde.
Stav a předpověď kosmického počasí. Vítr dosahuje rychlosti 519 km/s a indikátor geomagnetické bouře (G) je na druhém nejnižším stupni. Na přelomu roku jsme ale měli G4!
Centrum vydává předpovědi pro následující dny ve formě trojitého semaforu R, S a G:
- R – Výpadky v telekomunikacích (Radio blackouts)
- S – Sluneční radiační bouře
- G – Geomagnetická bouře
Barvu každého semaforu určuje speciální škála rizik 1 až 5, která je určitou analogií toho, co známe z obvyklých atmosférických bouří. Stručně řečeno, pokud se některých z nich zbarví do temně rudé – zvláště pak semafor G – vyjeďte večer za město, bude to totiž nejspíše velké.
Škála pro semafor geomagnetických bouří (G). Na přelomu roku jsme čelili 4. stupni
Kp pomůže v odhadu, jestli uvidíme polární záři
Jak už jsme si řekli výše, abychom projevy slunečního větru ve vysokých výškách atmosféry zahlédli i z Česka, musí to být pořádná bouře, která dostatečně zdeformuje geomagnetické pole okolo pólů.
Tuto míru magnetických poruch udává tzv. K-index (Kp) a u polárních září viditelných z našich zeměpisných šířek by měl dosahovat alespoň hodnot 8-9 a vyšších. Když se podíváme na škálu NOAA, Kp > 8 odpovídají dva nejvyšší stupně geomagnetické bouře G4 (vážná) a G5 (extrémní).
Do jakých zeměpisných šířek dosáhne okraj polární záře podle indexu Kp
Pokud je NOAA vyhlásí, hrozí zvýšené riziko rozsáhlých výpadků v rozvodné síti a poruch v telekomunikačních systémech. Stupni G5 čelí Země průměrně 4× za jeden sluneční cyklus, který trvá 11 let, tedy zhruba každé 2-3 roky.
Naštěstí to prozatím pokaždé dopadlo dobře a zvláště hustě zalidněná a elektrifikovaná severní polokoule pokaždé čelila jen tisícům nových záběrů polární záře na sociálních sítích
Co je to polární záře
Polární záři způsobuje proud nabitých částic, který se rodí ve sluneční koróně – rozžhaveném guláši plynů okolo Slunce. A protože to je už poměrně řídký a zároveň přepálený guláš, jehož teplota může dosahovat až několika milionů stupňů Celsia, částice mají ohromnou kinetickou energii a s rychlostí vysoko přes 400 km/s unikají sluneční gravitaci a šíří se do okolního vesmíru jako tzv. sluneční vítr.
Sluneční vítr a štít zemské magnetosféry. Nabité částice, které způsobují polární záři, proniknou do atmosféry okolo nechráněných pólů
Mix protonů, elektronů a jader hélia nepřetržitě bombarduje i nejbližší okolí Země, kterou chrání její magnetické pole. Některé nabité částice se ale v polárních oblastech přece jen dostanou až do svrchních vrstev atmosféry, kde se střetnou s atomy kyslíku a dusíku a výsledkem reakce je ona magická záře fotonů ve vlnových délkách od zelené po fialovou.
Polární záře z loňského května byla natolik silná, že jsme ji mohli sledovat napříč Českem. Dokonce i ve městěch s velkým světelným znečištěním (Brno. 11.5. 2024)
Pokud bude sluneční vítr opravdu silný, nabité částice se mohou dostat do nižších zeměpisných šířek a jižní okraj polární záře pak můžeme sledovat i z Česka.