Slunce je jedním ze základních zdrojů života na Zemi, ale občas může být trochu „náladové“. Když se sluneční aktivita zvýší, může to mít důsledky i pro nás pozemšťany. Právě nyní jsme svědky události, která nám připomíná, jak důležité je sledovat nejen počasí na Zemi, ale i ve vesmíru. Sluneční erupce, která nastala 1. října, je označována za druhou nejsilnější erupci současného slunečního cyklu, a má potenciál zasáhnout Zemi geomagnetickou bouří.
Oživeno 4. října v 10:30 | Ve čtvrtek 3. října došlo k další mimořádně silné sluneční erupci klasifikované jako X9.0. Jde o nejsilnější erupci tohoto cyklu, který začal v roce 2019. Na historickém žebříčku všech dosud zaznamenaných erupcí se tato řadí na 15. místo. Pro srovnání: nejsilnější erupce v historii pozorování, která dosáhla hodnoty X28, se odehrála v roce 2003.
Sluneční erupce jsou výbuchy energie, ke kterým dochází na povrchu Slunce. Tyto výbuchy jsou výsledkem prudkých změn v magnetickém poli, zejména v oblastech označovaných jako sluneční skvrny, kde je magnetické pole nejsilnější. Následný výron koronální hmoty si můžete představit jako gigantický „oblak“ energie, kterou Slunce vypouští do vesmíru. Když tato energie zasáhne naší planetu, může vyvolat geomagnetické bouře – tedy narušení magnetického pole Země.
Vědci klasifikují erupce podle jejich síly, přičemž nejvyšší stupeň je označen písmenem X. Toto písmeno znamená, že erupce patří mezi ty nejintenzivnější, jaké Slunce dokáže vytvořit. Číslo za písmenem X pak označuje konkrétní sílu erupce, přičemž vyšší číslo znamená silnější erupci.
Když je slunce obzvláště aktivní, jako je tomu nyní, může se v jeho atmosféře vytvořit takzvaná sluneční skvrna – oblast s intenzivním magnetickým polem. Právě ze sluneční skvrny AR3842 vyšly poslední zmíněné erupce, které zasáhly (a ještě zasáhnou) Zemi.
Erupce často doprovází koronální výron hmoty (CME). Ten je charakterizován mohutným vyvržením plazmatu a magnetického pole do vesmíru. Koronální výron hmoty ze 3. října v tuto chvíli míří přímo k Zemi a měl by ji zasáhnout o víkendu - tedy mezi 5. a 6. říjnem. Až tyto částice dorazí k naší planetě, mohou narušit magnetosféru a vyvolat geomagnetické bouře.
Mohutné sluneční erupce mohou způsobit výrazné problémy v oblasti technologií. Radioamatéři a piloti už po předchozí erupci hlásili výpadky krátkovlnného radiového signálu v Evropě a Africe. Kromě toho mohou být vystaveny vyššímu riziku poškození satelity a elektrické sítě na Zemi mohou zaznamenat výpadky.
X7.1 je velmi silný výbuch
V případě aktuální sluneční erupce, která byla klasifikována jako X7.1, jde o velmi silný výbuch. Fyzici klasifikují erupce podle intenzity záření, přičemž ty nejsilnější spadají do třídy X. Číslo pak označuje sílu v rámci dané třídy, přičemž X7.1 značí opravdu silnou erupci. Tato erupce byla podle NOAA „impulzivní“, což znamená, že rychle vzrostla a zase opadla.
Dobrá zpráva je, že nás tato erupce přímo neohrozí. Může ale způsobit problémy s moderními technologiemi, na které se spoléháme – jako jsou satelity, GPS systémy nebo energetické sítě. Když sluneční bouře dosáhne Země, může způsobit výpadky rádiové komunikace nebo dokonce krátkodobé přerušení signálu GPS. Odborníci z Národní správy pro oceán a atmosféru (NOAA) varují, že tentokrát může dojít k narušení technologií.
Skutečnost, že je sluneční erupce silná, však ještě automaticky neznamená, že by musela mít vážné následky. Hodně záleží na tom, jakou orientaci bude mít magnetické pole erupce, když dorazí k naší planetě. Pokud se protne s magnetickým polem Země určitým směrem, může to znamenat větší problémy. Naopak jiná orientace může znamenat, že se bouře neškodně převalí kolem nás a projeví se pouze jako krásná podívaná na noční obloze.
Ano, řeč je o polární záři. Jedním z nejhezčích vedlejších efektů slunečních bouří je vznik polárních září, tedy světelných úkazů, které rozjasňují oblohu. Tentokrát by mohla být záře viditelná i na jižnějších místech, než je obvyklé – například v Německu či Polsku. Možnost, že by byla viditelná v Česku a na Slovensku, je v tuto chvíli méně pravděpodobná, ale ne zcela vyloučená.
Polární záře vzniká, když nabité částice ze sluneční erupce dorazí k Zemi, kde interagují s molekulami v atmosféře, což způsobuje jejich rozsvícení. Tyto interakce jsou fascinující a dokážou vykouzlit nádherné světelné představení. Zatímco obyvatelé žijící v blízkosti polárního kruhu jsou na tyto úkazy zvyklí, v našich končinách jsou spíše vzácné.
Sluneční bouře
Sluneční bouře nejsou nahodilé, ale podléhají určitému cyklu, který se opakuje zhruba každých jedenáct let. Nyní se nacházíme uprostřed 25. slunečního cyklu od jeho objevu. Na začátku tohoto cyklu vědci předpokládali, že bude mírný, ale ukázalo se, že Slunce mělo jiné plány. V květnu tohoto roku jsme tak zaznamenali nejsilnější erupci současného cyklu s hodnocením X8.7, přičemž tato událost způsobila několik dní intenzivních polárních září.
Sledování slunečních bouří je důležité nejen kvůli krásným polárním zářím, ale hlavně kvůli ochraně techniky. Organizace jako NASA a NOAA proto používají satelity, které neustále monitorují Slunce a měří jeho aktivitu. Díky tomu máme představu o tom, co se na naší hvězdě děje a jaký vliv to může mít na Zemi.
Odborníci varují, že geomagnetická bouře může dorazit v rozmezí několika dní od erupce, a největší dopad očekávají od čtvrtku 3. do soboty 5. října. Vědci z NOAA v těchto dnech předpovídají geomagnetickou bouři stupně G3, což je považováno za silnou bouři. To znamená vyšší pravděpodobnost výskytu polární záře a menší narušení technologických systémů, nicméně očekávané problémy budou spíše mírné a „většinou zvládnutelné“.
Zatímco mnoho z nás si slunce představuje jako stabilní a spolehlivý zdroj světla, skutečnost je taková, že jde o dynamickou a mnohdy nevyzpytatelnou hvězdu. Její aktivita má přímý vliv na Zemi, a i když nám občas způsobí menší problémy, zároveň nám poskytuje jedinečnou podívanou.
Zdroje: space.com, sciencealert.com, scitechdaily.com, gizmodo.com.