Oživeno 29. dubna | Španělský energetický operátor Red Eléctrica dnes vyvrátil včerejší spekulace, že by mohl být za výpadkem kybernetický útok. Francie zase dementovala zprávy, že na vině byl požár infrastruktury na pyrenejských hranicích.
Včerejší blackout trval dlouhé hodiny a k normálu se soustava vrátila až v noci, kdy je poptávka mnohem nižší než během denních špiček (žlutá: skutečná zátěž, červená: plánovaná)
Ačkoliv tamní úřady důvody blackoutu nadále vyšetřují, na dnešní tiskové konferenci oznámily, že na začátku byly výpadky na straně fotovoltaických elektráren na jihozápadu země. To jsme si ostatně ukázali už včera v živých grafech.
Španělsko vyrábí podstatnou část elektřiny právě ze Slunce, infrastruktura postavená na obnovitelných zdrojích ale zatím není podle kritiků dostatečně jištěná rychlou zálohou, která by mohla ve zlomku okamžiku vyrovnat náhlé kolísání v síti (viz jak udělat blackout níže v článku).
Poptávka (žlutá linka) a výroba elektřiny ve Španělsku podle zdroje během včerejšího dne. V grafu je patrný polední drasticky propad dodávek elektřiny se solárních elektráren
Právě proto se včera série relativně drobných incidentů rozjela jako sněhová koule a postupně kolabovala celá síť. Během dne veřejným prostorem kolovaly také zkazky o příčině v podobě náhlých změn počasí a teplot, což vedlo ke kolapsu vysokého vedení.
Dnešní zátěž španělské sítě a struktura výroby elektřiny
Red Eléctrica je nicméně zatím opatrná a dle svých slov čeká, až dostane od provozovatelů elektráren a další infrastruktury všechna potřebná data. Více než 24 hodin od začátku blackoutu je už ale v každém případě spotřeba elektřiny ve Španělsku na obvyklých odpoledních hodnotách.
Pyrenejský poloostrov dnes krátce po poledni zasáhl rozsáhlý blackout. Výpadky proudu hlásila většina Španělska, ale také Portugalsko a francouzské pohraničí.
Evropská elektrická síť je vzájemné propojená, aby se tedy blackout nešířil dál, jakmile francouzský operátor RTE zaznamenal propad frekvence, ve 12:38 automaticky odpojil celý poloostrov od zbytku Evropy.
Propad elektrické energie ve španělské síti podle zdroje. Oranžová masivní plocha patří solárním elektrárnám. Po půl jedné se jejich výroba propadla z 18 GW na 4,7 GW
K obnovení provozu na 400kV vysokém vedení došlo za necelou hodinu, přičemž RTE pustila do Španělska 700 MW s tím, že v případě potřeby může energii navýšit až na 950 MW.
Závada, hackeři, anebo meteorologie?
O příčinách blackoutu se toho zatím oficiálně příliš neví. Nejčastěji se ve veřejném prostoru objevují závady na soustavě vedení, ale také možný kybernetický útok.
Podle portugalské energetické společnosti REN to pak byl vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí. Agentura Reuters později v noci tuto informaci stáhla.
Blackout živě na webu španělského operátora
V každém případě, to, co se opravdu stalo, názorně ilustrují živé grafy aktuálního zatížení španělské přenosové soustavy na webu operátora Red Eléctrica.
Zhruba ve 12:35 se síť propadla z 27 GW na polovinu a dále klesala až na minimum 12 GW zhruba o hodinu později. To byl pomyslný bod zlomu a situace se od té doby i s pomocí Franice pomalu zlepšuje. Okolo třetí odpolední však Red Eléctrica eviduje stále jen 13 GW.
Propad elektrické energie ve španělské síti
Z živého grafu je také patrné, že obvyklá zátěž v pondělí odpoledne se má pohybovat okolo 26 GW a opět růst ke 30 GW během večerní špičky (červená a zelená linka).
Ta se dnes dost možná neodehraje, španělské úřady totiž žádají veřejnost, aby minimalizovala vlastní spotřebu, dokud nedojde ke kompletní obnově elektrické sítě, kterou Francie při pohledu na tato čísla samozřejmě nemůže saturovat.
Jak udělat blackout
Technických důvodů, proč dochází k blackoutům, je celá řada. Může to být porucha či přetížení klíčového zařízení (třeba rozvodny, generátoru či transformátoru), lidská chyba, již zmíněný kybernetický útok, nestabilita frekvence a konečně i řetězová reakce a efekt sněhové koule, kdy se zpočátku malý problém rozšíří do okolí a i další prvky sítě zkolabují.
Protože používáme střídavé napětí a proud, výroba střídavého napětí musí být v dnešních podmínkách perfektně synchronizovaná a regulovaná. Celá soustava je totiž vzájemně propojená a musí vedle kýženého napětí generovat ještě stabilní frekvenci 50 Hz nehledě na to, jaká je zrovna nabídka a poptávka.
Propad frekvence v evropské síti:
Představte si modelové (velko)město, které se na Facebooku domluví, že v jeden okamžik spustí pračku (anebo v létě klimatizaci). Pokud by elektrárna rychle nepřitopila pod kotlem a s podobnými výkyvy nepočítala celá síť, generátor elektrárny by v náhle zvýšené zátěži mírně zpomalil a už neudržel 50Hz kmitočet.
S frekvencí 50 Hz ale přece počítá veškerá naše domácí elektronika, elektrické zdroje našich počítačů, televizorů a tak dále. Pokud by tedy frekvence klesla příliš, nastal by prakticky blackout. Není proto divu, že se kmitočet může podle normy vychýlit jen o drobný zlomek a od katastrofy nás dělí vlastně docela málo.
Mapa propojené evropské elektrické sítě
Součástí sítě zároveň není jen jedna elektrárna, ale stovky a tisíce dalších účastníků, kteří by bez vzájemné synchronizace a korekce začali okamžitě ovlivňovat náš zpomalený generátor, a ten by se pak proměnil v elektrický motor.
K blackoutu tedy dochází v okamžiku, kdy se tato pečlivá souhra všech částí naruší, načež se celý systém zhroutí jako domeček z karet. Jednoduše proto, že když už krize dojde přiliš daleko, jednotlivé subsystémy se z bezpečnostních důvodů začnou odpojovat a vypínat.
Jejich postupné nahazování zabere nějaký čas – není to jedna páčka jističe jako u vás doma –, a právě proto si dnes budou pyrenejští energetici vybírat přesčas.