Když najdete fosfan, můžete si být skoro jistí, že je tam život. Něco podobného nedávno uvedli vědci v souvislosti s budoucím zkoumáním atmosfér kamenných exoplanet. Fosfan je podle nich trochu přehlížená biosignatura, která nám může poměrně jasně ukázat na přítomnost života... jenomže teď ho objevili za humny. Vědci hlásí objev fosfanu v atmosféře Venuše.
Asi víme, že tam je, ale nevíme, proč
Venuši už obíhalo pár kosmických sond. Za novým objevem jsou ale pozemské přístroje – konkrétně James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) na Havaji a také síť radioteleskopů ALMA v Chile. Na sousední planetu se podívali v milimetrové části spektra (fosfan pohlcuje světlo ve vlnové délce asi 1 milimetr). Vědci jsou si jistí, že se fosfan v atmosféře Venuše vyskytuje. Nemělo by jít o chybu detekce. Jenomže může...
Je to jen první oznámení poměrně obtížné detekce, která vyžadovala výrazné modelování a analýzu dat, aby se podařilo signál fosfanu vydolovat ze šumu. Je možné, že analýza obsahuje chybu nebo ignoruje důležitý kontext, který vedl k falešně pozitivnímu výsledku.
Nezávislé vědecké týmy musí nyní pozorování potvrdit. Historie nás varuje. Z některých velkých objevů se později vyklubal velký omyl. Na druhou stranu je práce poměrně kvalitní. Už samotní autoři se vypořádali s řadou možných problémů a příčin, které mohly vést k falešné detekci. Konec konců pozorování byla učiněna ze dvou observatoří. Kromě toho vědci pozorovali také Jupiterův měsíc Callisto, kde fosfan nenašli (jak se očekávalo).
Na Zemi ho vyrábí život
Podle dosavadních zjištění jsou jediným zdrojem fosfanu na Zemi anaerobní organismy. Bakterie vezme fosfáty z minerálů nebo biologického materiálu, přidá vodík a nakonec vyloučí fosfan.
V atmosféře Venuše se sice fosfan vyskytuje, ale není ho tam příliš mnoho – asi 20 molekul na miliardu. Pozemské organismy by musely pracovat jen na desetinu svého „výkonu“, aby podobné množství vyrobily.
Vědci se pokoušeli najít „umělé“ mechanismy, které by mohly fosfan v atmosféře Venuše vyrobit. Pracovali se slunečním zářením, minerály z povrchu, meteory, sopkami nebo blesky. Žádný mechanismus ale nedokáže ani v ideálním případě vyprodukovat množství fosfanu, které by se jen blížilo detekovanému množství.
Existuje ještě jedna možnost. V atmosféře Venuše se může vyskytovat dosud neznámá molekula, která má podobný signál jako fosfan. Také tuto možnost bude potřeba vyloučit.
Fosfan není jen na Zemi
Tento „bažinový plyn“ zapáchá, je vysoce hořlavý a reaktivní s částicemi v naší atmosféře. Fosfan je molekula vyrobená z jednoho atomu fosforu a tří atomů vodíku, které se obvykle nechtějí spojit. Potřebujete extrémní podmínky a ty panují například v atmosférách Jupiteru a Saturnu, kde byl fosfan objeven, nebo v některých hvězdách a chladných trpaslících.
Extrémní svět s vlídnou atmosférou
Venuše není na první pohled světem, na kterém bychom hledali život. Na povrchu nevydrží dlouho ani obrněná sonda natož biologická entita. Tlak je na povrchu stokrát větší než na Zemi, teplota několik stovek stupňů Celsia.
V atmosféře ve výšce asi 47 až 50 km nad povrchem jsou ale teplota a tlak podobné jako na Zemi. Oblaka na Venuši jsou mnohem stabilnější a trvanlivější než ty pozemské. Na druhou stranu však nejsou podmínky až tak idylické. V atmosféře se vyskytuje velké množství kyseliny sírové.
Už dříve se však objevily hypotézy, že by se v atmosféře Venuše mohl nacházet život. V ultrafialové části spektra pak vědci pozorují v atmosféře tmavé mraky a existuje odvážná hypotéza, že jde o bakterie pohlcující ultrafialové záření.
Bude potřeba dalších pozorování a také průzkum sondami, abychom zjistili původ fosfanu v atmosféře Venuše. Život zůstává ve hře, ale je vždy až tou poslední možností.