Životu na Marsu se podle odborníků mohlo dařit pod povrchem

Rozklad molekul vody v marsovských horninách pravděpodobně produkoval dost chemické energie na to, aby zde mohly přežívat populace chemosyntetických mikrobů – a to po dobu stovek milionů let. Alespoň to tvrdí planetární vědci z Brown University.

„Na základě fyzikálních a chemických výpočtů jsme ukázaly, že v prastarém marsovském podzemí se pravděpodobně nacházel dostatek rozpuštěného vodíku k napájení globální podpovrchové biosféry,“ uvedl Jesse Tarnas. „Podmínky v této obyvatelné zóně by byly podobné místům na Zemi, kde podzemní život existuje.“

Konkrétně je řeč o tzv. podpovrchových litoautotrofních mikrobiálních ekosystémech (subsurface lithoautotrophic microbial ecosystems, SLiMEs). Ty se nacházejí daleko od světla i tepla Slunce a proto místo fotosyntézy spoléhají na chemosyntézu. Jinak řečeno, využívají energii uloženou v chemických vazbách anorganických sloučenin k produkci sacharidů z oxidu uhličitého.

Na Marsu pochopitelně panují mnohem méně pohostinné podmínky. Odborníci nicméně zjistili, že díky přítomnosti radioaktivních prvků by v kůře rudé planety mohla probíhat radiolýza, tedy proces rozkladu vody na vodík a kyslík. „Víme, že radiolýza pomáhá poskytovat energii podzemním mikrobům na Zemi,“ konstatoval další člen týmu, Jack Mustard. "Takže Jesse začal studovat příběh radiolýzy na Marsu.“

Badatelé použili data shromážděná sondou Mars Odyssey a vypočítali, kolik se v marsovské kůře mohlo před 4 miliardami let nacházet uranu. Dále odhadli tehdejší množství podzemní vody a nakonec se pustili do klimatického modelování. To jim umožnilo nalézt ideální místo pro život – ne tak studené, aby zamrzlo, ale ani ne ležící příliš blízko horkého jádra planety.

Podle Jesseho, Jacka a jejich kolegů je tedy vcelku jasné, na co bychom se při našem pátrání po stopách života na Marsu měli zaměřit. „Jednou z nejzajímavějších možností pro průzkum je podívat se na bloky megabrekcií – kusů horniny, které byly vyvrženy při dopadech meteoritů,“ prohlásil Tarnas. „Mnoho z nich by mělo pocházet z hlubin této obytné zóny a teď už jen sedí – často relativně nezměněné – na povrchu.“

Diskuze (7) Další článek: Microsoft znovu vydává operační systém MS DOS. Tentokrát jako open-source

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Země, Voda, Mars, Energie, Bakterie, Slunce, Chemie, Mimozemský život, M/s, Brown University, Kuře, Stopa života, Jesse, Povrch, Mar, Chemická vazba, Obyvatelná zóna, Rudá planeta, Obytná zóna, Oxid uhličitý, Dar, Planetární vědec, Marsovská hornina



Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Recenze hry Choo-Choo Charles. Hororovka o pavoučím vlaku, která neumí pořádně postrašit

Recenze hry Choo-Choo Charles. Hororovka o pavoučím vlaku, která neumí pořádně postrašit

Charles přinesl neokoukané téma a zajímavý gameplay v otevřeném světě. Na druhou stranu, se ale nedá zbavit pocitu, že hra postrádá hloubku, pocit strachu nebo dokonce samotného Charlese.

Matouš Sychra
HororRecenzePC