Uplynuly už čtyři dekády od startu mise sondy Voyager 2. Ta mimo jiné jako jediná v historii lidstva v průběhu své mise navštívila orbity hned čtyř planet. Za dva týdny, 5. září, oslaví stejné výročí sonda Voyager 1, která je aktuálně jediným fungujícím lidským výtvorem, který překonal hranice Sluneční soustavy.

Lidstvo od padesátých let minulého století, o kterých historici referují jakožto o počátku kosmického věku, vyslalo do vesmíru kolem čtyř stovek sond zkoumajících Měsíc, Slunce, planety slunečního systému či jejich měsíce nebo prolétající komety.

Mezi zvučnými jmény jako Pioneer, Sputnik, Viking či z posledních let Rosetta však vyniká jedno, s nímž je spojeno nejvíce „nej“, kterých kdy jakákoliv mise sond dosáhla: Voyager.

Dvě identické sondy amerického vesmírného programu Mariner vznikly původně jako planetární: vědci počítali, že s nimi dosáhnou k planetám vnějšího slunečního systému, které do té doby zůstávaly nenavštívené.

Při letu Voyageru 2 bylo navíc využito gravitačních manévrů využívajících výjimečné postavení planet, které nastává jednou za zhruba 120 let.

Sonda letěla pomaleji než její „bratr“ Voyager 1, mohla ale odeslat více experimentálních dat a snímků, kterých bylo napočítáno více než 34 tisíc.

Původně se předpokládalo, že Voyagery „dožijí“ po ukončení návštěvy cílových planet.

V2 se dostal dle plánu k Jupiteru (červenec 1979) a Saturnu (srpen 1981), později ale bylo rozhodnuto o návštěvě Uranu (leden 1986) a Neptunu (srpen 1989).

Poslední úprava cíle mise V2 pak zněla takřka fantaskně: opustit sluneční systém.

To se zatím podařilo jen Voyageru 1, který měl „rychlejší“ trasu, u níž bylo cíle dosaženo v roce 2013.

Už od června 2012 však sonda detekovala zvýšené množství nabitých částic, což naznačovalo, že se dostala ze zóny vlivu Slunce do mezihvězdného prostoru, kde má kosmické záření vyšší sílu.

Aktuálně je V1 vzdálen od Země 139,4 astronomické jednotky (20,8 miliardy kilometrů) a pohybuje se předpokládanou relativní rychlostí vůči Slunci kolem 17 kilometrů za sekundu; světlu přitom trvá 19 hodin a 17 minut, než od něj dorazí k Zemi.

Voyager 2 zatím od Země vzdálen 114,45 astronomické jednotky, tedy 17,122 miliardy kilometrů.

V2 má stejně jako V1 potvrzenou únikovou rychlost, tudíž je jisté, že sluneční soustavu opustí a nikdy se do ní nevrátí.

Vědci očekávají, že radioizotopové termoelektrické generátory obou sond by mohly fungovat ještě v roce 2020.

Astronomové předpokládají, že V2 by zhruba za 50 tisíc let měl ve vzdálenosti 4,22 světelného roku minout hvězdu Proxima Centauri.

U V1 předpokládají, že by zhruba za 40 tisíc let měl proletět asi 1,6 světelného roku od hvězdy Gliese 445, za několik desítek milionů let by mohl dokonce opustit Mléčnou dráhu.

Dvojice sond Voyager nese identickou nahrávku série pozdravů v pětapadesáti jazycích, zvuků, písní – včetně slavné „Johnny B. Goode“ od Chucka Berryho – a 115 analogových obrazů vybraných jako ukázka diverzity pozemského života.

V případě, že budou někdy někým či něčím inteligentním nalezeny, mají sloužit jako časová kapsle prokazující existenci lidstva.

Ani jeden z Voyagerů nesměřuje „přesně“ k nějaké jiné hvězdě. „V průběhu přípravy misí Voyager jsme počítali s tím, že publikum těchto zpráv bude dvojí: ti, kteří při jejím vzniku obývali Zemi, a ti, kteří pobývají na planetách dalekých hvězd,“ popsala ve své knize Murmurs of Earth Linda Salzman Saganová.

Právě její manžel, jeden z hlavních iniciátorů myšlenky vyslání zvukového pozdravu ke hvězdám Carl Sagan, pak předsedal komisi, která veškeré informace pořizovala a třídila.

Celý projekt byl tehdy netradičně veřejně diskutován a setkal s pozitivním přijetím.

Celý projekt byl tehdy netradičně veřejně diskutován a setkal s pozitivním přijetím. | Foto: NASA

Známý popularizátor přírodních věd, astrofyzik, astronom a zastánce teorie existence mimozemského života Sagan už tehdy měl s tvorbou „mimozemských“ pozdravů zkušenosti. | Foto: NASA

Zlatá deska na Voyagerech tak byla vyvrcholením éry snah o teoretický kontakt s inteligentním mimozemským životem.

Sonda Voyager 1 by měla ke svému kulatému výročí startu 5. září obdržet od pozemšťanů ze sluneční soustavy netradiční dárek: rádiově odvysílaná blahopřání.

Co přesně budou obsahovat?

Konkrétně jde o rádiově odvysílaná blahopřání.

To NASA ještě momentálně vybírá, půjde nicméně o sadu krátkých šedesátiznakových sdělení, která mohla široká veřejnost navrhovat prostřednictvím řady sociálních médií.

Aktuálně probíhá jejich výběr a o odeslaných finalistech se brzy začne hlasovat.