Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Když v roce 1788 dovezli Britové s nákladem trestanců do Austrálie také králíky, byli přesvědčeni, že s ušáky bude méně starostí než se zločinci vykázanými z rodné země. Byl to osudový omyl. Králičí invazi, která se pak opakovaně dostavila v ničivých vlnách, nezastavil ani nejdelší systém plotů světa dokončený v roce 1907 a táhnoucí se napříč kontinentem v celkové délce 3 256 km.
Podobných omylů zná dávnější i méně dávná historie celou řadu. U nás jsme si takhle zavařili třeba s bolševníkem. Japonci si zadělali v 70. letech minulého století na problémy dovozem mývalů jako domácích mazlíčků poté, co se v nich pod vlivem kresleného filmu shlédly japonské děti. V africkém Viktoriině jezeře spustili rybáři ekologickou kalamitu vysazením okounů nilských v naději, že si touto rybou vylepší úlovky.
Nyní popsal australsko-polský tým první invazi odstartovanou internetovou dezinformací. Týká se rostliny zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis), který mimo svou vlast vykazuje silnou tendenci k vytlačování původních druhů místní flóry. Předurčuje ho k tomu rychlý růst a lehoučká semena, která se šíří na velké vzdálenosti. Zlatobýl navíc uvolňuje do půdy látky, jimiž likviduje své rostlinné konkurenty.
Tým vedený Magdalenou Lendovou z Polské akademie věd publikoval svá zjištění o invazi zlatobýlu kanadského do světa ve vědeckém časopise Ecology Letters.
Přechválený med
Zlatobýl se dostal do obliby poté, co se na internetu začaly šířit informace o pozoruhodných zdravotních účincích medu od včel sbírajících z této rostliny nektar a pyl. Často se zlatobýlový med doporučuje lidem s onemocněním ledvin. Na internetu však kolují i doporučení k jeho konzumaci při mnoha dalších onemocněních.
Magdalena Lendová prověřila vědecké publikace o účincích zlatobýlového medu a nenašla přesvědčivé důkazy o jeho léčivých efektech. Po internetu se ale ničím nepodložená tvrzení intenzivně šíří. Jestliže v roce 2002 nebyla v polštině na internetu o zlatobýlovém medu a jeho ozdravném efektu prakticky žádná zmínka, v roce 2018 už se jich dalo v polštině „vygooglovat“ více než třicet tisíc.
Dezinformace nastartovaly zvýšenou poptávku po zlatobýlovém medu a také zvedly jeho ceny. Od roku 2008 do roku 2018 zdražil zlatobýlový med bezmála dvaapůlkrát. Jeho produkce stále roste, ale poptávka eskaluje ještě rychleji. Dnes se produkuje zlatobýlový med v třiceti sedmi zemích, kde není zlatobýl kanadský původním druhem. Včelaři ho dovezli i na tak vzdálená místa, jako je Austrálie, Nový Zéland nebo Jihoafrická republika.
V třinácti zemích, kde se už stal zlatobýl kanadský nebezpečným invazním druhem, napočítali vědci zhruba 150 000 webových stránek s instrukcemi, jak pěstovat zlatobýl kanadský pro produkci zlatobýlového včelího medu. Často se doporučuje jeho výsev podél železničních náspů nebo říčních toků. Projíždějící vlakové soupravy nebo rozvodněné říční toky přitom mohou napomáhat šíření invazní rostliny na velké vzdálenosti.
Se zlatobýlem kanadským se čile obchoduje v e-shopech, a to dokonce i v zemích, kam je dovoz cizích rostlinných druhů přísně zakázán (např. Austrálie nebo Nový Zéland). Tohoto rostlinného vetřelce šíří i velké internetové obchody, jako je Amazon nebo eBay.
Neblahé následky zlatobýlové horečky
V mnoha zemích, kde se zlatobýl kanadský rozšířil, jsou jeho dopady na místní flóru ničivé. S původními rostlinami následně mizí i původní druhy živočichů, které byly na vytlačených rostlinných druzích existenčně závislé. Dokonce i včely na masové rozšíření zlatobýlu kanadského doplácejí.
Zlatobýl kvete v pozdním létě a na podzim. Mimo toto období ale nabízí krajina zamořená zlatobýlem včelám jen desetinu pastvy, která tu byla k dispozici před zlatobýlovou invazí. Ani ve zlatobýlové sezóně se včelám nevede dobře, protože zlatobýlový med je chudý na důležité živiny. Včely, které jsou přes léto a na podzim na zlatobýlové monodietě, hynou s desetkrát vyšší pravděpodobností než včely, které se živí na květech pestré směsice rostlinných druhů.
Také u nás máme zákon, který reguluje dovoz cizích rostlinných druhů a také u nás ho bereme na lehkou váhu, když dovolujeme, aby se u nás zlatobýl kanadský vyséval a aby se s jeho semeny otevřeně obchodovalo. Neměli bychom si nechat tohoto rostlinného „australského králíka“ nechat po České republice příliš rozutíkat. Likvidace tohoto invazního plevele vyjde na jediném hektaru na pět tisíc Kč.
Foto: Harry Rose from South West Rocks, Australia, CC BY 2.0
