Většina světové sklizně banánů tvoří tzv. zeleninové banány, které se musí před konzumací tepelně upravit. Tyhle plody představují významnou složku ve stravě milionů obyvatel třetího světa. Banány jsou bohaté na energeticky vydatné škroby. Bohužel, nezásobují organismus dostatečným množstvím beta-karotenu, z kterého si tělo vyrábí vitamín A.
Banánová dieta má proto fatální následky. Vitamín A hraje např. klíčovou roli ve správné funkci sliznic. Bez něj sliznice snadno propouštějí bakterie a další původce chorob.
Na choroby vyvolané nedostatkem vitamínu A umírá na celém světě 700 000 dětí. Vitamín A je důležitý i pro správný rozvoj sítnice. Proto každoročně v důsledku nedostatku vitamínu A oslepne ve světě dalších 300 000 dětí.
Vědci se snaží vyšlechtit plodiny, které by výpadek vitamínu A dětem v třetím světě nahradily. Velké naděje vkládají do tzv. zlaté rýže, která obsahuje vysoké množství beta-karotenu. Dvousetgramová porce by dítě spolehlivě ochránila. Protože ale rýže spadá do kategorie geneticky modifikovaných plodin, brání ekologičtí aktivisté jejímu pěstování nejrůznějšími obstrukcemi.
Další řešení „beta karotenové krize“ v třetím světě nabízí projekt financovaný dobročinnou nadací Billa a Melindy Gatesových. Ta poskytla týmu Jamese Dalea z australské Queensland University 10 milionů dolarů na vyšlechtění banánovníku s plody se zvýšeným obsahem beta-karotenu.
Po dvanácti letech usilovné práce hlásí profesor Dale splnění úkolu. Metodami genového inženýrství vyšlechtil rostlinu plodící „zlaté banány“ a navíc ji úspěšně otestoval v podmínkách australských tropů. Vysoký obsah beta-karotenu je na banánech z Daleovy laboratoře patrný na první pohled. Mají sytě oranžovou dužninu.
Nová odrůda banánovníku by se měla začít pěstovat v roce 2021 v Ugandě, kde tvoří banány důležitou součást jídelníčku a kde představuje nedostatek vitamínu A u dětí ožehavý problém. První rostliny pro ugandské polní testy už putovaly z Austrálie na africký kontinent.
Zatím není jasné, jak na to zareagují nevládní ekologické organizace. Dá se očekávat, že se o „zlatý banánovník“ strhne podobná bitva jako o „zlatou rýži“. Řeč čísel je přitom neúprosná. Každý rok, o který se pěstování „zlatých“ plodin zpozdí, znamená dalších 700 000 mrtvých a dalších 300 000 nevidomých dětí.
Zdroj: Plant Biotechnology Journal
