V roce 2024 nás stejně jako každé jaro a podzim čeká posun času o jednu hodinu. V březnu se mění čas na letní, v říjnu na standardní, který platí v zimním období. Časté označení zimní čas ale není správné, měli bychom říkat standardní či běžný čas. Zvláštním časem, který si zaslouží sezónní označení, je jen čas letní.
Letní čas v roce 2024 začal platit v noci 31. března. Hodiny jsme v neděli posunuli o hodinu vpřed z 2:00 na 3:00.
Standardní čas (nesprávně zimní) se v roce 2024 vrátí v noci 27. října. Hodiny posunete ze 3:00 zpět na 2:00.
Opravdový zimní čas, tedy sezónně posunutý v zimním období oproti standardnímu času, u nás ale rovněž krátce existoval. Bylo to v roce 1946, kdy byl tak rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny.
Nejlepší tipy a návody pro mobily
Překvapilo nás, kolik lidí napříč generacemi používá na svém mobilu pouze základní funkce. Je to ohromná škoda. Vydali jsme proto časopis, speciál Computeru, kde na 132 stranách najdete podrobné návody, jak si Androidem usnadnit život.
Časopis si můžete hned teď pohodlně objednat online na iKiosku. Stojí 149 Kč a bez dalšího příplatku jej zabalíme a pošleme rovnou do vaší schránky.
Kdy se bude měnit čas v roce 2025 a dál?
| Rok |
Na letní čas |
Na běžný čas |
| 2025 |
30. březen |
26. říjen |
| 2026 |
29. březen |
25. říjen |
| 2027 |
28. březen |
31. říjen |
| 2028 |
26. březen |
29. říjen |
| 2029 |
25. březen |
28. říjen |
| 2030 |
31. březen |
27. říjen |
| 2031 |
30. březen |
26. říjen |
| 2032 |
28. březen |
31. říjen |
| 2033 |
27. březen |
30. říjen |
| 2034 |
26. březen |
29. říjen |
| 2035 |
25. březen |
28. říjen |
Střídání času v Evropě skončí. Někdy. Možná…
Střídání času by mělo v Evropské unii skončit. V roce 2018 proběhla v rámci evropských zemí anketa, ve které se 84 % ze 4,6 milionu respondentů vyjádřilo, že jim střídání vadí. Evropská komise proto poslala do Evropského parlamentu a Rady návrh na jeho zrušení. Po celý rok by pak mohl platit jeden čas.
Ačkoli se původně zdálo, že ukončení proběhne rychle, realizace se táhne. Je to dáno především tím, že si jednotlivé země mohou zvolit, jaký čas chtějí zachovat. Shoda panuje na tom, že by bylo vhodné, aby v rámci Evropy platil jeden čas, ale zatím není jasné, jaký by to měl být.
Evropský parlament proto prodloužil lhůtu pro stanovení jednotného času do roku 2021. Do té doby měli zástupci zemí diskutovat a nakonec vyjádřit své stanovisko. Ani tentokrát ale nedošlo ke shodě a střídání času zůstane minimálně do roku 2026.
Proč se vlastně mění čas
Střídání času bylo zavedeno především za účelem úspory elektrické energie. Díky posunu je denní světlo k dispozici déle po dobu běžné denní aktivity člověka a tudíž je o to snížena potřeba svítit světlem umělým. Toto přizpůsobení má pozitivní vliv i na psychiku člověka a jeho biologický rytmus, ovšem samotný proces posunu času se projevuje negativně.
Letní čas byl poprvé zaváděn v období první světové války. Elektřina byla v té době drahá a nedostatková a když slunce svítilo i později do večera, dosáhlo se významné energetické úspory.
Letní čas platí v celé evropské Unii a v dalších zemích světa včetně USA či Kanady. V Evropské Unii je změna času harmonizována a probíhá ve všech zemích ve stejný den, a to vždy poslední neděli v březnu a v říjnu.
V jiných zemích světa jsou data změny času rozdílné, například v USA začíná letní čas o něco dříve a končí později než v Evropě. Zajímavostí je, že změna času probíhá i na jižní polokouli Země, ovšem opačně. V době zimního období u nás tam totiž mají léto.
Zajímavost: Když se čas neliší o celou hodinu
Letní čas vnáší zmatek do orientace v časových pásmech. Naštěstí jde o posun o celou hodinu. Víte ale, že na světě jsou oblasti, kde se čas posouvá jen o její zlomky?
Třeba v celé Indii platí Indian Standard Time. Ten je oproti základnímu času UTC posunutý o 5 hodin a k tomu 30 minut. A co teprve Austrálie! Když je na západě 8.00, směrem k východu hodinky postupně ukazují: 8.45, 9.30, 10.00, 10.30.
Podobně se o půlhodinu posouvá čas v Íránu, Afghánistánu, Severní Koreji, na Srí Lance, kanadské provincii Newfoundland. V roce 2016 posunula svůj čas o 30 minut dozadu také Venezuela. Zde to bylo z energetických důvodů.
Na území dnešního Česka se s letním časem poprvé začalo za Rakouska-Uherska, později byl ale zrušen a následně opět na pár let zaveden. Naposledy byl letní čas zaveden v roce 1979 v rámci tehdejšího Československa a od té doby už se drží dodnes.
Zrušení letního času
V dnešní době už jsou energetické důvody změny času sporné. Osvětlení dnes tvoří jen menší část spotřeby energie a harmonogram spotřeby elektrické energie se značně liší od doby před sto lety. Energetici (včetně těch českých) tvrdí, že změna času nemá na spotřebu elektrické energie prakticky žádný vliv.
Kromě pozbytí energetických důvodů existují další argumenty, proč by se mělo od letního času upustit. Jedním z nich je vliv skokové změny času na člověka, kterému mohou způsobit zdravotní obtíže. Statisticky se změna času projevuje například tím, že krátce po změně času vždy přibývá dopravních nehod.