Zpomalování mořských proudů v Atlantiku může mít katastrofální následky, varuje německá studie

  • Vědci se zabývali systémem mořského proudění v Atlantiku
  • Německá studie naznačuje možné katastrofální následky
  • V Evropě bychom mohli zaznamenat pokles teplot

Nový výzkum, publikovaný minulý týden v odborném časopise Nature, naznačil pesimistické vyhlídky a vyvolal obavy vědců zabývajících se životním prostředím. Celý systém mořského proudění, označovaný jako atlantická meridionální cirkulace (AMOC), totiž může směřovat ke kolapsu.

AMOC jsou v podstatě dva mořské proudy, které transportují teplo kolem zeměkoule. Povrchové proudy, které se pohybují na sever, přinášejí teplo z tropů a jižní polokoule. Zde se teplo přenáší do chladnější atmosféry; voda zhoustne, klesá a následně se vrací na jih v podobě mnohem nižší proudů.

Co když systém mořských proudů zkolabuje?

Úplný rozsah vlivů atlantické meridionální cirkulace není zcela probádán, ale předpokládá se, že má klíčový význam pro ohřívání severní polokoule. Údajně je zodpovědný až za čtvrtinu globálního přenosu tepla mezi atmosférou a oceánem směrem na sever, což pomáhá zabránit prudkému poklesu teplot v severozápadní Evropě.

Předpokládá se také, že je největším pohlcovačem uhlíku na severní polokouli, což je důležitá součást vyrovnávání globálního oteplování.

Aktuální studie německého Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn přináší nový – a nutno konstatovat, že dosti pesimistický – pohled na tuto problematiku. Výzkum se zaměřil na jednu z přetrvávajících záhad AMOC: zda jsou změny pozorované v posledních letech součástí pravidelného vzorce, nebo něčím zlověstnějším.

Klepněte pro větší obrázek 
Systém mořského proudění

Autor studie Niklas Boers vysvětluje: „Z některých počítačových simulací a z údajů o minulosti Země, takzvaných paleoklimatických záznamů, již víme, že atlantická meridionální cirkulace může vykazovat – kromě dosavadního silného režimu – také alternativní, podstatně slabší režim fungování. Tato dvojí stabilita znamená, že jsou v zásadě možné náhlé přechody mezi oběma režimy cirkulace.“

Narušení stability

Dřívější výzkumy z posledních několika let opakovaně naznačovaly, že AMOC je nejslabší za posledních více než tisíc let. Nejistota však spočívala v tom, zda je to způsobeno změnou cirkulace, nebo – což je znepokojivější – narušením dynamické stability.

Pokud by se jednalo o druhou možnost, pak by to dle Boerse znamenalo, že „se AMOC přiblížila ke kritickému prahu, za nímž by mohlo dojít k podstatnému a v praxi pravděpodobně nevratnému přechodu do slabého režimu“.

Bohužel, ačkoli nebyla provedena dlouhodobá pozorování, zkoumání průběhu teploty a slanosti mořské hladiny v Atlantském oceánu naznačuje, že na vině je skutečně narušení stability. „Získaná zjištění podporují úsudek, že pokles AMOC není pouhým výkyvem nebo lineární reakcí na zvyšující se teplotu, ale pravděpodobně znamená přiblížení se kritické hranici, za níž by se cirkulační systém mohl zhroutit,“ uzavírá Boers.

Narušení by mohlo mít obrovský dopad na změnu klimatu. I když se předpokládá, že se na globální změně podílí více faktorů, je nutné brát v úvahu vlivy jako je tání grónského ledovce a stále větší roztávání mořského ledu, což v konečném důsledku znamená růst objemu sladké vody. Jelikož je tato voda lehčí než slaná, snižuje množství chladné vody, která se vrací do hlubin a je klíčovým prvkem struktury AMOC.

Je nutné dále zkoumat

Vědci s ohledem na složitost AMOC netuší, jak rychle může dojít ke stavu, kdy zaznamenáme nepřehlédnutelné změny v počasí a zemském klimatu. Takový stav by například obnášel zásadní změny v objemu srážek, na nichž je závislá produkce potravin. V Evropě bychom mohli zaznamenat pokles teplot, větší množství extrémních meteorologických jevů a pravděpodobný je i vzestup hladiny moří.

Podle vědců je nutné podrobněji sledovat, jak se atlantická meridionální cirkulace mění a na základě toho pak předpovědět, jak brzy mohou přijít větší problémy. „Pozorování proměnlivosti AMOC naznačují postupné oslabování během posledních desetiletí, ale odhady kritického bodu přechodu zůstávají nejisté.“ uvádí studie.

Diskuze (41) Další článek: Potvrzeno: NortonLifeLock kupuje Avast. Cena se může vyšplhat až na 8,6 miliard dolarů

Témata článku: Výzkum, Země, Evropa, Klimatická změna, Počasí, Oceán, Globální oteplování, Moře, Znečištění, Ledovec, Jižní polokoule, Boerse, Zhou, Teplota, Vědec, Nature, Cirkulace, Atlantik, Proud, Mořský proud, Atlantský oceán, Katastrofální následek, Studie



Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

** Sex manželských párů jen při zvláštních příležitostech. ** Ložnice ovládnou sexuální roboti s umělou inteligencí. ** I to je jeden ze závěrů Mezinárodní robotické konference.

Filip KůželJiří Liebreich
RobotiSexUmělá inteligence
Světu hrozí „vlhká žárovka.“ Měla dorazit až v polovině století, ale už je tu

Světu hrozí „vlhká žárovka.“ Měla dorazit až v polovině století, ale už je tu

** Nejteplejší místo na Zemi nemusí být to nejnebezpečnější ** Největším zabijákem se stane až mix tepla a vlhkosti ** Asie se nebezpečně přiblížila hraniční hodnotě 35 °C twb

Jakub Čížek
MeteorologieGlobální oteplování
Prohlédněte si 1600 ruských základen na detailní družicové mapě. Rezavějící Kuzněcov, Moskva i raketoplán Bajkal

Prohlédněte si 1600 ruských základen na detailní družicové mapě. Rezavějící Kuzněcov, Moskva i raketoplán Bajkal

** Google má kvalitní družicové snímky Ruska ** Najdete na nich i tu poslední ruskou vojenskou základnu ** Nadšenci jich lokalizovali už okolo 1 600

Jakub Čížek
RuskoArmádaMapy
Izraelský obrněnec ROBUST autonomně bojuje proti pěchotě i tankům

Izraelský obrněnec ROBUST autonomně bojuje proti pěchotě i tankům

** Izraelský zbrojní gigant Elbit Systems nedávno představil střední obrněné vozidlo ROBUST ** To je určeno pro pokročilý autonomní boj proti pěchotě i obrněným vozidlům ** Nový obrněnec by měl operovat s vysokou mírou autonomie, za každého počasí a prakticky v každém terénu

Stanislav Mihulka
IzraelVojenstvíRoboti
Pod drobnohledem. Čtečky otisků prstů na smartphonech a to, co jste o nich možná nevěděli

Pod drobnohledem. Čtečky otisků prstů na smartphonech a to, co jste o nich možná nevěděli

** Čtečky otisků prstů máme ve smartphonech déle než 20 let ** Jaké máme druhy, a jak vlastně fungují? ** Ten, kdo je nejvíce rozšířil od nich naopak upustil

Martin Miksa
Čtečka otisků v displejiČtečka otisků prstůSmartphony