Během tříměsíčního období po úmrtí manžela či manželky jsou vdovy a vdovci více vystaveni rizikovým faktorům spojeným s kardiovaskulárními chorobami a smrtí. Plyne z nové studie publikované v magazínu Psychoneuroendocrinology.
Výzkumníci u těchto jedinců odhalili vyšší hladiny cytokinů (zánětlivé markery) a současně nižší variabilitu srdečního tepu.
„V prvních šesti měsících po ztrátě manžela či manželky mají vdovy a vdovci o 41 % vyšší riziko úmrtí. Důležité je, že 53 % tohoto zvýšeného rizika jde na vrub kardiovaskulárnímu onemocnění. Tato studie je důležitým krokem k pochopení toho, proč tomu tak je – tím, že zjistíme, jak se zármutek dostává pod kůži, aby podpořil morbiditu a mortalitu,“ uvedl hlavní badatel Chris Fagundes ze School of Social Sciences při Rice University.
32 nedávno ovdovělých lidí mělo o 47 % nižší variabilitu srdečního tepu než 33 osob v kontrolní skupině. Hladiny cytokinu TNF-α u nich byly zvýšené o 7 % a hladiny cytosinu IL-6 o 5 %. Dále u nich bylo zaznamenáno větší množství symptomů deprese (o 20 %).
Věk účastníků se pohyboval v rozmezí od 51 do 80 let. 22 % z nich představovali muži a zbývajících 78 % ženy. Členové kontrolní skupiny byly srovnatelného věku i pohlaví a výsledky zůstaly stejné i při zohlednění nepatrných rozdílů v hmotnosti a zdravotním chování.
Fagundes a jeho kolegové se nyní budou snažit zjistit, kteří pozůstalí jsou „zlomeným srdcem“ ohroženi nejvíc a kteří jsou vůči negativním fyziologickým důsledkům truchlení naopak odolní.