Zvláštní galaxie je mrtvá ve vesmíru starém pouhých 700 milionů let | Foto: JADES Collaboration

Foto: JADES Collaboration

Zvláštní galaxie je mrtvá ve vesmíru starém pouhých 700 milionů let

  • Vědci objevili galaxii, která měla velmi zvláštní osud
  • Je mrtvá a to v tom smyslu, že v ní už nevznikají nové hvězdy
  • Pozorujeme ji ve vesmíru, jemuž tehdy bylo pouhých 700 milionů let, což je unikátní

S trochou nadsázky lze říct, že kamkoliv se podívá Webbův dalekohled do hlubokého vesmíru, najde tam pozoruhodné objekty, které se nějak vymykají dosavadním teoriím o vzniku a vývoji vesmíru.

Výzkumný tým, který vedl Tobias Looser z Kavli Institute for Cosmology, objevil s Webbovým dalekohledem galaxii, která měla velmi zvláštní osud, alespoň z dnešního pohledu.

Galaxie, která nese označení JADES-GS-z7-01-QU (podle JWST Advanced Deep Extragalactic Survey), pozorujeme ve vesmíru, jemuž tehdy bylo pouhých 700 milionů let. Jde o relativně malou galaxii. Její hmota zhruba odpovídá Malému Magellanově oblaku.

Tato galaxie je mrtvá. Tedy mrtvá v tom smyslu, že vyčerpala kosmický plyn a prach, který je dostupný pro tvorbu hvězd a nevykazuje žádné známky toho, že by tam nové hvězdy vznikaly. Astronomové říkají takovým galaxiím „zhašené“ (anglicky quenched). Už jsme takové galaxie objevili, ale nikdy v tak mladém vesmíru.

Švédský stůl s kosmickým materiálem

Jak uvádí Looser, první stovky milionů let byl vesmír velmi aktivní, pokud jde o tvorbu hvězd. Nové hvězdy v něm vznikaly jako na běžícím pásu. K tomu bylo třeba ohromné množství plynu a prachu. V mladém vesmíru, to ale obvykle nebyl problém. Byl jako švédský stůl s kosmickým materiálem.

Proto je zvláštní, že galaxie JADES-GS-z7-01-QU „zhasla“ už tak brzy po Velkém třesku. Podle toho, co víme, to typicky trvá miliardy let. Zřejmě se na tom podílí aktivita příslušné supermasivní černé díry, která odfoukne vhodný materiál pryč z galaxie.

V případě galaxie JADES-GS-z7-01-QU to ale všechno proběhlo velmi rychle. Vědci odhadují, že galaxie prošla intenzivní, ale současně velmi krátkou periodou tvorby nových hvězd, která trvala asi 30-90 milionů let. Poté, asi 10-20 milionů předtím, než jsme galaxii zahlédli ve Webbově dalekohledu, tvorba hvězd ustala. Jako kdyby někdo otočil vypínačem.

Podle Looserova kolegy Roberta Maiolina jsou vědci bezradní, pokud jde o vysvětlení. Nezdá se, že by tak rychlé zhasnutí galaxie v mladém vesmíru mohl plně vysvětlit některý ze známých scénářů. Bude to chtít další výzkum. Badatelé rovněž zdůrazňují, že i když galaxii vidíme ve velmi mladém vesmíru zhasnutou, není vyloučeno, že později získala nový materiál a opět se v ní rozjela tvorba nových hvězd.

Určitě si přečtěte

Články odjinud