Kolapsary, známé též jako hypernovy, představují velice energetické supernovy, které se odpalují při extrémních zhrouceních jádra velmi masivních hvězd, těžších než cca 30 Sluncí.
Při explozi kolapsaru je materiál bývalé hvězdný vyvržen do okolní neobvykle vysokou, ultrarelativistickou rychlostí, výrazně vyšší než u průměrných supernov. A exploze je rovněž minimálně desetkrát zářivější.
V roce 1998 astronomové pozorovali explozi supernovy SN 1998bw, ze které se vyklubala první známá kolapsarová supernova. Zároveň se stala první supernovou, u které jsme pozorovali doprovodný gama záblesk, nesmírně energetický výtrysk gama záření.
Astronom Tomás Ahumada z americké University of Maryland a jeho spolupracovníci v srpnu 2020 detekovali podobný gama záblesk, který je ale v řadě ohledů výjimečný.
Jen jedna sekunda
Záblesk dostal označení GRB 200826A a jde o nejkratší z tzv. dlouhých gama záblesků, které jsme dokázali spojit s kolapsarovými supernovami. Trval 1 sekundu. Je dokonce tak krátký, že si vědci nejprve mysleli, že jde o záblesk z kategorie krátkých gama záblesků, které jsou typické pro srážky objektů v těsných dvojhvězdách, jako jsou srážky dvou neutronových hvězd.
U srážky neutronových hvězd by nejspíš zůstalo, kdyby Ahumadův tým neobjevil další přechodný a rychle pohasínající zdroj záření, který dostal označení ZTF20abwysqy.
Ukázalo se, že o dosvit gama záblesku GRB 200826A. Jeho vlastnosti přitom ukazují, že nejde o srážku objektů, ale o hvězdnou explozi, v tomto případě kolapsarovou supernovu.
Pro odborníky je zvláštní gama záblesk GRB 200826A velice cenný. Podle všeho vznikl při situaci, která byla na pomezí „úspěšného“ kolapsaru a kolapsaru, který „selhal“. Tento objev přitom potvrzuje hypotézu, podle které většina kolapsarových supernov ve skutečnosti selže a nevytvoří ultrarelativistické výtrysky hmoty.
Vědce teď čeká inventura známých gama záblesků. Je prý velmi dobře možné, že celá řada gama záblesků, které jsou považovány za krátké, tj. odpálené srážkou neutronových hvězd či podobných těles, může ve skutečnosti být velmi krátkými verzemi dlouhých gama záblesků, které vytvořily „nedokonalé“ kolapsarové supernovy, jako tomu bylo v případě gama záblesku GRB 200826A.
