Vesmír | Astronomie

Zvláštní planetární mlhovina HuBi1 vypadá, jako by byla naruby

  • Planetární mlhovina HuBi1 vědce notně překvapila
  • Její ionizace totiž vypadá, jako kdyby mlhovina byla naruby
  • Hvězda, z níž HuBi1 vznikla, byla velice podobná našemu Slunci

Planetární mlhoviny jsou rozpínající se a zářící obaly některých typů hvězd, které vznikají na sklonku jejich života. Bývají velmi krátkověké a jejich existence představuje jenom malý zlomek délky celého života hvězdy.

Zároveň jsou ale často velmi krásné, mívají podivuhodné tvary a patří k těm nejoblíběnějším objektům pro pozorování na obloze. V současné době jich v Mléčné dráze známe asi 1 500 a stále nás dovedou velmi překvapit.

Vědce notně překvapila i planetární mlhovina známá jako HuBi1. Asi před 4 lety si španělský astronom Martín Guerrero z institutu Astrophysics Institute of Andalucía v Granadě pořizoval snímky planetárních mlhovin s teleskopem observatoře La Palma. Když se poprvé podíval na objekt HuBi1, tak mu přišla jako normální planetární mlhovina.

Když pořídil snímek s filtrem pro vysokou úroveň ionizace, tak se mlhovina HuBi1 zobrazila podle očekávání. Byly vidět nějaké struktury, ale nic světoborného. Když ale udělal snímek s nízkou ionizací, tak to prý byl naprostý úlet. Guerrero si nejprve myslel, že je ospalý a nasadil na přístroj špatný filtr. Ionizace planetární mlhoviny HuBi1 totiž vypadá, jako kdyby mlhovina byla naruby.

Ionizaci pozorujeme u všech planetárních mlhovin. Dochází k ní tak, že záření z centra mlhoviny, kde je umírající hvězda, „otrhává“ elektrony atomů prachu a plynu v mlhovině. V naprosté většině případů to je ale tak, že hmota v oblastech bližších centru planetární mlhoviny je ionizovaná více, nežli hmota v okrajových částech mlhoviny.

U planetární mlhoviny HuBi1 je to opačně. V okrajových oblastech mlhoviny je hmota neobyvkle silně ionizovaná, zatímco ve středu mlhoviny zase jen slabě ionizovaná. Guerrero s kolegy to vysvětluje tím, že ve výjimečných případech dochází ve slupce umírající hvězdy o velikosti podobné Slunci k fúzi atomů helia, při které vznikají atomy uhlíku.

Jde o explozivní záležitost, při které se vlna atomů uhlíku rozletí planetární mlhovinou. V současné sobě tato vlna zřejmě zahřívá a ionizuje atomy materiálu ve vnější části mlhoviny a to způsobuje výjimečnou povahu mlhoviny HuBi1.

Pikantní je, že hvězda, ze které tato mlhovina vznikla, byla velice podobná našemu Slunci. Až bude jednou Slunce umírat, tak možná zažije něco podobného.

Foto: Nature Astronomy (2018)/M. Guerrero et al.

Váš názor Další článek: Peněženku BitFi nelze hacknout, tvrdil John McAfee. Během měsíce se to podařilo už dvakrát

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Slunce, Atom, Celý život, Granada, Hvězda, Vnější část, Okrajová část, Naprostá většina, Mléčná dráha, Malý zlomek, Současná doba, Normální planeta, Mlhovina, Výpad, La Palma, Nature astronom, Výjimečný případ, Vysoká úroveň


Určitě si přečtěte

3D tisk pro naprosté zelenáče: Co vyrobíte na laciném stroji za pár tisíc korun

3D tisk pro naprosté zelenáče: Co vyrobíte na laciném stroji za pár tisíc korun

** Domácí 3D tisk je dnes už finančně dostupný prakticky všem ** Lacinou tiskárnu pořídíte za pár tisíc korun ** Jak vlastně tisk probíhá a jak navrhnout, co vytisknout

Jakub Čížek | 66

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

** Do deseti tisíc korun lze dnes koupit slušné notebooky ** V nabídce ale i tak převládají zastaralé a pomalé modely ** Poradíme, jak dobře vybrat i s omezeným rozpočtem

David Polesný | 98

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

HTTPS byl pouze první krok. Chrome zavádí DoH, tedy šifrované DNS. Dopady mohou být obrovské

** Šifrovaný web je dnes už samozřejmost ** Jeden díl skládačky ale ještě chybí – DNS ** Firefox už začal a teď se na šifrované DNS chystá i Chrome

Jakub Čížek | 94