Zvrácená logika: Proč poškozujeme životní prostředí, i když se ho snažíme chránit?

  • Švédští psychologové upozornili na zvrácenou logiku, jíž se řídíme při ochraně životního prostředí
  • Máme pocit, že „hříchy“ proti životnímu prostředí je možné napravit „dobrými skutky“
  • Následky „hříchů“ tím ale nezmizí a navíc k nim přibydou následky „dobrých skutků“

Za čtrnáct hodin letu z Prahy do New Yorku a zpět se dostane do ovzduší tolik oxidu uhličitého, že se to v přepočtu na jednoho pasažéra vyrovná půlroční produkci tohoto skleníkového plynu vzniklých při běžných každodenních aktivitách průměrného Evropana. Při letu první třídou je přitom ekologická zátěž každého pasažéra dokonce až devětkrát vyšší než v turistické třídě, kde jsou cestující víc namačkáni.

Cestující znalý těchto alarmujících skutečností může vystupovat z letadla s výčitkami svědomí. To není nic příjemného a lidská přirozenost velí, abychom se tohoto pocitu urychleně zbavili. Představme si třeba, že náš hypotetický cestující má rád Paula McCartneyho a jeho písničky, nechá se od něj přesvědčit k zapojení do akce „Meat Free Monday“ čili „Bezmasé pondělí“.

Je to jednoduché. Stačí se na jeden den v týdnu proměnit ve vegetariána. A protože při produkci masa vzniká více skleníkových plynů než při produkci rostlinných potravin, přispěje tak náš cestující ke snížení produkce skleníkových plynů. Svůj „hřích“ proti životnímu prostředí odčinil „dobrým skutkem“.

Zní to krásně, ba skoro přesvědčivě, ale jak dokazují švédští psychologové Patrik Sörqvist a Linda Langeborgová z university v Gävle ve studii publikované ve vědeckém časopise Frontiers in Psychology, je to zcela mylná úvaha.

Oba vědci dodávají, že se za tento logický laps nemusíme stydět, protože nás k tomuto způsobu uvažování dotlačila evoluce. Kompenzace zla dobrem se nám mnohokrát osvědčila. Pro rozhodování o ochraně životního prostředí je ale tento způsob myšlení nebezpečný.

Bezmasým pondělím emise z letu nemizí

Člověk je sociální tvor a žije ve společenstvech, která stojí a padají se vzájemnou spoluprací. Naši předkové si museli pomáhat a hlídali si, aby byla pomoc spravedlivě rozložená, aby někdo pomoc pouze nepřijímal a jiný zase jen nedával. Když dlužíme někomu pomoc, cítíme výčitky. Když nám někdo nevrací naši pomoc, jsme naštvaní.

Evoluce „vypleskala“ naše mozky k tomu, že vše musí být v rovnováze. Pak jsme spokojení. Když někdo nepomáhal a všechny kolem si naštval, mohl to následně odčinit „dobrým skutkem“. Tím se jeho „hřích“ smazal a vztahy se dostaly zpět do rovnováhy.

S touto logikou platnou pro mezilidské vztahy přistupujeme podle Sörqvista a Langeborgové i k ochraně životního prostředí. A dopouštíme se tím fatální chyby. Tady „dobré skutky“ naše „hříchy“ nemažou. Tím, že budeme v pondělí celý den chroustat jen biokarotku, biosalát a biojablka, sice zaženeme pocit „ekologické viny“, ale z atmosféry tím neodstraníme ani litr oxidu uhličitého, který se tam dostal při našem zaoceánském letu.

Naopak, i při produkci bioovoce a biozeleniny se dostaly do ovzduší skleníkové plyny. Jen jich je o něco méně, než když se produkuje zelenina a ovoce tradičně a o dost méně, než když naroste na býkovi maso na steak. Ale „bezmasým pondělím“ skleníkových plynů v atmosféře neubývá. Naopak, jich dál přibývá. Samozřejmě, něco jíst musíme. Ale je otázka, jestli musíme letět do New Yorku a třeba první třídou.

„Letem tryskáčem přes Atlantik způsobíte velkou ekologickou škodu bez ohledu na to, kolik jste si předtím nebo potom naordinovali bezmasých pondělků,“ říká Patrik Sörqvist.

Ekologické odpustky

Některé letecké společnosti nabízejí zákazníkům, aby s letenkou zaplatili navíc i určitou částku jako kompenzaci za produkci skleníkových plynů. Z takto získaných prostředků se financuje výsadba nových stromů, které během růstu zase odčerpají oxid uhličitý z atmosféry a uloží ho do dřeva.

Ani to není ekologický „dobrý skutek“, protože nevede k absolutnímu úbytku skleníkových plynů v atmosféře, nejvýše k mírnému zpomalení jejich nárůstu. Navíc se pak lidé nezatížení ekologickými výčitkami svědomí z dopadu cestování letadlem na životní prostředí mohou pro tento způsob cestování rozhodnout častěji a cestovat na větší vzdálenosti.

Jediný dobrým skutkem pro životní prostředí je podle švédských psychologů omezení spotřeby – tedy neletět do New Yorku. Pokud se v ničem neomezíme a ke stávajícím aktivitám pouze přidáme ty „přátelské k životnímu prostředí“, nebudeme poškozovat životní prostředí méně, ale naopak více. A čím víc budeme kupovat „ekologických výrobků“ tím to bude horší.

„Někteří lidé docházejí intuitivně k závěru, že ekologické dopady hamburgeru a ekologicky vypěstovaného jablka jsou nižší, než u samotného hamburgeru. Myslí si, že když přidáme hybridní auta k těm stávajícím, objem produkovaných emisí se tím nezvýší,“ říká Sörqvist a dodává, že takhle chybně neuvažují jen jednotlivci, ale celé firmy, národy a třeba i Evropská unie, která vydává povolenky na emise, s nimiž se pak obchoduje.

Pokud si někdy tyto „ekologické odpustky“ koupí, může získat dojem, že napomohl životnímu prostředí. Fakticky tím ale objem emisí nesnížil, ani co by se za nehet vešlo.

Pramen: Frontiers in Psychology

Diskuze (98) Další článek: Apple investuje do vývoje a výzkumu už 15 miliard dolarů ročně. Překonává ostatní giganty

Témata článku: Výzkum, CO2, Praha, Ekologie, Evropská unie, Psychologie, Znečištění, Potraviny, Cestování, Evoluce, Globální oteplování, New York, Vegetarián, Prostředí, Atlantik, Skutek, Plyn, Životní prostředí, Logika, Dobrý skutek, Nikola, Poškozování, Omezení spotřeby, Frontiers in psychology, Tryskáč



Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

** Sex manželských párů jen při zvláštních příležitostech. ** Ložnice ovládnou sexuální roboti s umělou inteligencí. ** I to je jeden ze závěrů Mezinárodní robotické konference.

Filip KůželJiří Liebreich
RobotiSexUmělá inteligence
Superzemě jsou větší, běžnější, a také obyvatelnější než planety jako Země. Jsou doslova superobyvatelné

Superzemě jsou větší, běžnější, a také obyvatelnější než planety jako Země. Jsou doslova superobyvatelné

** Země podle všeho není nejlepším ze všech možných světů, alespoň pokud jde o obyvatelnost lidmi ** Máme štěstí, že jsme naživu ** U superzemí, tedy planet větších než Země a menších než ledoví obři jako Uran nebo Neptun, to je jiné

Stanislav Mihulka
ZeměAstronomie
Tuto českou základnu plnou satelitů nesmíte vidět. V Mapy.cz je každá anténa pečlivě vyretušovaná

Tuto českou základnu plnou satelitů nesmíte vidět. V Mapy.cz je každá anténa pečlivě vyretušovaná

** Zapomeňte na rozčtverečkovaná místa, kterých si každý všimne ** Mapy.cz musely dokonale zakrýt desítky parabol ** Základnou se přitom na webu chlubí i její majitel. Kocourkov

Jakub Čížek
ČeskoMapy.czMapy
Nejničivější bomba v historii lidstva. Rusko zveřejnilo dokument o testu Car-bomby
David Polesný
Sovětský svazAtomová bombaJaderný útokZbraně
25 filmů, které musíte vidět, dokud jste ještě na světě. Víme, kde si je můžete pustit online

25 filmů, které musíte vidět, dokud jste ještě na světě. Víme, kde si je můžete pustit online

Vybrali jsme 25 jedinečných filmů napříč žánry a historií. Nabídnou to nejzajímavější ze světové i české filmové tvorby. Je to základní výběr, který byste podle nás měli vidět, pokud chcete mít přehled o kinematografii.

Vojtěch Malý
Filmy, které musíte vidět