Vědci odhalili, že u lidí, kteří byli hospitalizováni s onemocněním covid-19, často dochází k poškození tělesných orgánů včetně plic a ledvin, přičemž u každého osmého bylo zjištěno zánětlivé onemocnění srdečního svalu (myokarditida). Jak se pandemie vyvíjela, ukázalo se, že u některých lidí přetrvávají příznaky – tento stav bývá označován jako „dlouhý covid“ („long covid“).
Předchozí studie odhalily, že méně než třetina pacientů, kteří mají přetrvávající příznaky po hospitalizaci s covidem, se po roce cítí plně zotavena. Někteří odborníci varovali, že dlouhý covid může v konečném důsledku vést ke generaci postižené invaliditou.
Poškození celé řady orgánů
Nyní vědci sledují průběh léčby pacientů, kteří byli s nemocí covid-19 hospitalizováni v nemocnici. Našli důkazy, že si může vybírat daň na celé řadě orgánů. Navíc se zdá, že závažnost přetrvávajících příznaků souvisí se závažností samotného průběhu onemocnění.
„Dokonce i zdraví a zdatní jedinci mohou trpět závažným průběhem onemocnění, a aby se tomu předešlo, měli by lidé využít nabídky očkování,“ uvedl profesor Colin Berry z Glasgowské univerzity, který vedl studii CISCO-19 (Cardiac imaging in Sars coronavirus disease-19).
„Naše studie poskytuje objektivní důkazy o abnormalitách v období jednoho až dvou měsíců po covidu a tyto nálezy souvisejí s přetrvávajícími symptomy v této době a pravděpodobností přetrvávajících zdravotních problémů o rok později,“ dodal Berry.
Zkoumání hospitalizovaných
Ve článku publikovaném v odborném časopise Nature Medicine vědci popisují, jak sledovali výsledky 159 osob hospitalizovaných s covidem v období od května 2020 do března 2021, tedy v době, kdy ještě neexistovala mírnější varianta viru označovaná jako omikron. Po 28 až 60 dnech od propuštění z nemocnice provedli řadu snímků a krevních testů, přičemž pacienti také vyplňovali dotazníky.
Výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou čítající 29 osob podobného věku, pohlaví, etnického původu a kardiovaskulárních rizikových faktorů, které covid neprodělaly. Autoři uvádějí, že ve srovnání s kontrolní skupinou vykazovali pacienti, jež byli hospitalizováni s covidem, několik abnormalit, projevujících se například ve výsledcích zobrazovacích vyšetření srdce, plic a ledvin.
Ukázalo se, že přibližně 13 %, tedy každý osmý, z těch, kteří byli hospitalizováni, mělo zánětlivé onemocnění srdečního svalu (myokarditidu), zatímco v kontrolní skupině byla detekována jen u jednoho účastníka. Pravděpodobnost výskytu myokarditidy byla vyšší u zdravotnických pracovníků a osob s akutním poškozením ledvin, jakož i u osob se závažnějším onemocněním vyžadujícím invazivní ventilaci.
Očkování a nové léky přinesly úlevu
„Tato zjištění posilují význam vakcinačního programu i nových léčebných postupů, které výrazně snížily počet závažných případů onemocnění covid-19,“ uvedl Andrew Morrow z Ústavu kardiovaskulárních a lékařských věd při University of Glasgow.
Výsledky dále ukazují, že ti, kteří byli hospitalizováni, častěji potřebovali ambulantní sekundární péči nebo byli indikováni pro příznaky odpovídající dlouhému covidu. V této skupině byly také mnohem častější rehospitalizace a úmrtí.
Kardioložka a odbornice na dlouhý covid Betty Raman, která se na práci nepodílela, uvedla, že studie poskytla důležité poznatky o prevalenci klinicky posouzené myokarditidy a její souvislosti s dlouhodobými příznaky u osob hospitalizovaných s covidem na počátku pandemie.
Současně však poukázala na skutečnost, že výsledky neodrážejí nynější stav, neboť aktuální varianty viru SARS-CoV-2, označované jako omikron, nevyvolávají tak často závažný průběh onemocnění.