Decadal Survey: Vědci doporučují NASA výzkum Uranu a Enceladu. Na Zemi se mají také vrátit rozličné vzorky

NASA se při schvalování svých planetárních misí řídí doporučeními vědecké komunity, která vydává dokument se zkráceným názvem Decadal Survey. Jak už název napovídá, vychází jednou za deset let. Nová verze se na webu objevila před pár dny a formuluje cíle a priority pro NASA v období 2023 až 2032.

Dokument není pro NASA závazný, ale úřad se jim většinou řídí – nikoliv bezezbytku. Některé mise se samozřejmě nepodaří realizovat, nebo se uskuteční později. Složitější je opačný postup. Pokud by NASA přišla s misí, která v Decadal Survey chybí, musela by si to dost složitě obhájit. 

NASA posílá do vesmíru sondy v rámci dlouhodobých programů – Flagship, New Frontiers a Discovery. Zřejmě tušíte, že „vlajková loď“ jsou největší (rozuměj nejdražší) mise. Jedná se o projekty, které do značné míry zasahují až do vysokých pater americké politiky. Promlouvá do nich Bílý dům i Kongres.

Nová Decadal Survey vybírala z několika oblastí, které by mohly vlajkové lodě zkoumat – šlo o Europu, Merkur, Neptun, Venuši, Enceladus a Uran.

Překvapením je, že upřednostňuje sondu pro průzkum Uranu. Na druhém místě je pak sonda pro výzkum Enceladu. 

Vzhůru k Uranu

Uran a Neptun zkoumala jen jedna sonda – Voyager 2 na konci 80. let. Obě planety jsou neprozkoumané a zajímavé. Uran je možná v jistých ohledech zajímavější a je blíže. Neptun má zase velmi atraktivní měsíc Triton. Minimálně v současné Decadal Survey nyní vyhrává Uran, ale existují také plány pro sondu k Neptunu.

UOP (Uranus Orbiter and Probe) je mise, která potrvá 19 let a měla by být zahájena v letech 2031 až 2038, podle toho, kdy bude schválena, což zase závisí na rozpočtu NASA. Na dlouhou cestu by sondu vynesla zřejmě raketa Falcon Heavy. Délka letu k Uranu by trvala 12 až 15 let v závislosti na termínu startu a na tom, jakou z planet sonda využije pro gravitační prak. 

Vzhledem k tomu, že daleko za Marsem už Slunce moc nesvítí, používal by UOP jako zdroje energie radioizotopové generátory (RTG). Sonda by nesla i menší modul, který by se snesl do atmosféry Uranu. 

Druhou vlajkovou lodí by měla být mise k Saturnově měsíci Enceladus, který zatím nejvíce prozkoumala sonda Cassini. Se startem na vrcholu Falconu Heavy nebo SLS se počítá nejdříve v roce 2038.

 

Obě mise byly součástí už dřívější Decadal Survey. Novinkou je přistávací modul v případě mise Enceladus Orbilander. Sonda by tak měsíc zkoumala z jeho oběžné dráhy i z povrchu.

Na Enceladu byly pozorovány ledové gejzíry, které chrlí do kosmického prostoru až 250 kg vodní páry za sekundu. Sonda by gejzíry pravidelně prolétala a zkoumala jejich složení.

New Frontiers

Pokud jde o program New Frontiers, zpráva Decadal Survey zahrnuje cíle pro šesté výběrové kolo: 

• Mise na oběžnou dráhu a přistání na asteroidu typu Kentaur
• Mise s návratem vzorků z trpasličí planety Ceres
• Návrat vzorků z povrchu komety
• Mise k provedení několika průletů kolem Saturnova měsíce Enceladus
• Lunární geofyzikální síť
• Sonda pro průzkum Saturnu
• Orbiter k Saturnovu měsíci Titan
• Průzkumník Venuše (včetně balonu do atmosféry)

V případě schválení vlajkové mise k Enceladu by zřejmě některé sondy z přehledu výše vypadly. 

Chybí vám v přehledu Mars? Rudá planeta má oddělený plán. V tom novém je mise Mars Sample Return, která počítá s návratem vzorků Marsu, která už v podstatě probíhá, protože rover Perseverance sbírá vzorky a odhazuje je na povrch. Budou ale potřeba další tři sondy pro návrat vzorků.

Novinkou je v případě Marsu mise MLE (Mars Life Explorer), která by hledala důkazy o současném životě na Marsu vrtáním do ložisek ledu. 

Ostatní

Zpráva také doporučuje kosmický dalekohled NEO Surveyor, který by se měl věnovat hledání blízkozemních planetek. Nezapomíná se ani na Artemis a průzkum Měsíce. Zajímavým návrhem je rover Endurance-A, který by mohl ujet po povrchu Měsíce až 1000 km a posbírat na 100 kg vzorků z míst, kam se astronauti nedostanou. Posádka by pak vzorky přepravila na Zemi.