Rusko 15. listopadu sestřelilo vlastní satelit a zcela zbytečně tak rozšířilo množství vesmírného smetí. Raketa A-235 odstartovala z kosmodromu Pleseck. Ze stejného místa odstartovala v září 1982 také družice Kosmos 1408, která byla cílem rakety. Po destrukci satelitu vzniklo odhadem na 1500 trosek.
V kosmonautice existuje termín Kesslerův syndrom. Jedná se o scénář, ve kterém je hustota objektů na nízké oběžné dráze dostatečně vysoká na to, aby srážky mezi objekty vyvolaly dominový efekt. Při srážce vznikne vesmírné smetí, které způsobí další srážky.
Rychlosti na oběžné dráze jsou obrovské. Stačí, aby dva objekty obíhaly pod jiným sklonem a dokonce i malý úlomek může mít pro cílový objekt fatální důsledky.
Kesslerův syndrom par excellence jsme mohli vidět ve filmu Gravitace. Přestože je filmová podoba nesmyslná, ke srážkám může v budoucnu docházet stále častěji. Ještě více to pak platí pro preventivní ale nutné úhybné manévry všeho, co uhnout dokáže.
Roste množství vesmírného odpadu i počty družic a to zejména díky oblibě tzv. CubeSatů a budování megalomanských satelitních konstelací. Mezi vesmírný odpad řadíme vše, co nefunguje – od vyhaslých stupňů raket, přes nefunkční družice až po trosky.
Vesmírné smetí
- Počet startů: 6 120
- Počet družic: cca 12 170
- Stále ve vesmíru: 7 630
- Aktivních: 4 700
- Počet katalogizovaných trosek: 29 600
- Počet trosek po srážkách, kolizích, explozích: 630*
- Hmotnost objektů na oběžné dráze: 9 600 tun
Modelové odhady vesmírného smetí:
- Větší než 10 cm: 36 500
- 1 cm až 10 cm: 1 000 000
- 1 mm až 1 cm: 330 milionů
*: údaje jsou k 9. listopadu před ruským testem | zdroj: ESA
První významná srážka na oběžné dráze proběhla 24. července 1996. Do francouzské špionážní družice Cerise narazil fragment evropské rakety Ariane 1, která explodovala o deset let dříve.
V roce 2009 se pak srazily družice Kosmos 2251 a družice Iridium 33. Pozemské stanice katalogizovaly 1347 trosek z Kosmos 2251 a 528 trosek z Iridia 33. Obě družice se pohybovaly ve výšce asi 780 km. Iridium pod sklonem 86,4 stupňů a Kosmos 2251 pod úhlem 74 °.
Nemají si co vyčítat
Testování ASAT (Anti-satellite weapon) vždy vyvolá ostré reakce na mezinárodní scéně. Největší velmoci si však nemají co vyčítat. Zkusila to už každá z nich. Sovětský svaz a USA koketovaly s ASAT během 60. a 70. let 20. století. Přípravy následně utichly... až do poloviny 80. let.
V roce 1979 odstartovala do vesmíru astronomická družice Solwind. V září 1985 byla zničena raketou ASM-135, kterou americké letectvo vypustilo ze stíhacího letounu F-15. Operaci tehdy odsoudila vědecká obec a to mimo jiné z toho důvodu, že v době zničení stále pracovaly dva vědecké přístroje. Výsledkem testu bylo 285 katalogizovaných kusů vesmírného odpadu. Některé fragmenty zůstaly na oběžné dráze přes 20 let.
Čínský test protisatelitní zbraně se odehrál v lednu 2007, kdy raketa ukončila pouť jedné z meteorologických družic třídy Feng-jün, která byla na oběžné dráze od roku 1999. Podle dostupných dat vzniklo 2300 úlomků o velikosti golfového míčku a větší, přes 35 000 o velikosti 1 cm nebo větší a jeden milion kusů o velikosti nad 1 mm. Cílová družice obíhala mezi 850 km a 882 km. Atmosférický odpor je v této výšce nízký, takže trosky z testu tam vydrží poměrně dlouho.
„Propad“ objektů na oběžné dráze závisí na spoustě věcí a to včetně sluneční aktivity, která atmosféru „zahušťuje“, takže objekty pak padají rychleji. Na základě výpočtů slunečního toku z let 2009 a 2013 odhadl úřad NASA Orbital Debris Program Office, že přibližně 30 % trosek větších než 10 centimetrů bude na oběžné dráze ještě v roce 2035. Tolik k dokreslení toho, co podobný vesmírný vandalismus dokáže.
Rostoucí provoz na oběžné dráze. Foto: NASA
V únoru 2008 byla krátce před vstupem do atmosféry zničena špionážní družice USA-193, se kterou bylo ztraceno spojení krátce po vypuštění v prosinci 2006. Ke zničení došlo upravenou střelou SM-3 odpálenou z válečné lodi USS Lake Erie – oficiálně z bezpečnostních důvodů, aby pád družice nikoho neohrozil.
Zničení USA-193 vytvořilo 174 úlomků. Většina vstoupila do zemské atmosféry během několika měsíců, několik kusů vydrželo o něco déle, protože byly vyvrženy na vyšší oběžné dráhy. Poslední kus trosek USA-193 vstoupil do atmosféry v říjnu 2009.
ASAT testovala také Indie. V březnu 2019 sestřelila družici Microsat-R.
Sledujte online
Pokud vás zajímá provoz všeho živého i mrtvého na oběžné dráze, doporučujeme stránku http://stuffin.space/. Červené tečky jsou družice, modré stupně raket a šedé větší trosky. Vlevo nahoře můžete vyhledávat a nají tak třeba i české družice Magion či VZLUSAT-1. Vlevo jsou také skupiny družic nebo trosek a to právě i trosek z kolize družic Iridium 33 a Kosmos 2251.
