Evropský parlament tento týden schválil usnesení, v němž volá po mezinárodním zákazu zabijáckých robotů. „Vím, že to může vypadat jako debata o nějaké vzdálené budoucnosti či sci-fi,“ komentovala to vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnosti politiku Federica Mogherini. „Ale není tomu tak.“
Američané i Rusové však již uvedli, že se proti tomuto požadavku postaví. Obě velmoci mj. poukázaly na to, že definovat „zabijáckého robota“ je překvapivě obtížné.
A co dálkově ovládané zbraně? Tak třeba američtí mariňáci již otestovali bota s těžkým kulometem a využívání dronů představuje jeden z klíčových prvků války proti terorismu.
Amandeep Gill z OSN nedávno připustil, že v otázce, zda stávající zbraňové systémy tohoto typu považovat za roboty, stále nepanuje shoda. Pokud by však odborníci nakonec dospěli ke kladné odpovědi a zákaz navrhovaný Evropou byl přijat, některé země by to ani trochu nepotěšilo.
Zástupci USA dali v březnovém memorandu OSN jasně najevo, že stigmatizaci či zakazování technologií vznikajících v oblasti smrtících autonomních zbraňových systémů nepovažují za dobrou cestu. „Státy by měly spíše podporovat takové inovace, které pomáhají dosahovat cílů a účelů Úmluvy,“ dodali.
V minulosti některá podobná opatření zafungovala – například v roce 1997 OSN úspěšně zakázala používání nášlapných min. To do jisté míry nahrává jedincům jako Elon Musk, podle jejichž názoru by vývoj zabijáckých robotů měl dostat červenou.
