Rok 2024 byl nejteplejší v historii celosvětového měření. Rekordní byla také teplota oceánů a mizí polární led

Rok 2024 byl globálně nejteplejší v historii měření. Zeměkoule se oteplila o 1,5 °C |Ilustrace: AI Grok

Rok 2024 se zapsal do historie jako nejteplejší rok, jaký kdy naše planeta zažila od počátku měření. Podle dat evropské služby Copernicus dosáhla průměrná globální teplota 15,1 °C, což je o 1,6 °C více než v předprůmyslové éře. Tento milník má zásadní dopady na naše chápání klimatických změn a zdůrazňuje nutnost rychlého jednání. |Zdroj: climate.copernicus.eu

Za rekordní oteplení může především zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, která je do značné míry způsobená lidskou činností, jako je spalování fosilních paliv. Svým dílem přispěl i klimatický jev El Niño, který však měl výraznější vliv pouze v první polovině roku. Nečekaně vysoké teploty po jeho odeznění jsou varováním, že se klima mění rychleji, než jsme očekávali. |Zdroj: climate.copernicus.eu

Zásadní roli hrají i oceány, jejichž povrchová teplota dosáhla rekordních čísel. V roce 2024 byla průměrná teplota mimo polární oblasti 20,87 °C, což mělo negativní dopady na mořské ekosystémy. Kromě toho vysoká vlhkost vzduchu zvýšila riziko extrémních dešťů a tropických bouří, jako byly hurikány Helene a Milton. |Zdroj: climate.copernicus.eu

Rok 2024 přinesl bezprecedentní vlny veder, povodně, sucha a lesní požáry. V Kanadě zaznamenali druhé nejvyšší emise uhlíku z požárů v historii, zatímco v Bolívii a Venezuele byly tyto hodnoty rekordní. Téměř polovina planety byla v určitém okamžiku roku vystavena silnému až extrémnímu tepelnému stresu. |Zdroj: climate.copernicus.eu

Ledové čepice Arktidy a Antarktidy nadále tály alarmujícím tempem, což má vážné dopady na globální klima. Antarktický mořský led dosáhl v listopadu 2024 historicky nejnižšího rozsahu, kdy jeho plocha klesla na rekordní minimum od počátku měření. To má vliv na zrychlení tání pevninského ledu, které vede ke stoupání hladiny moří. |Zdroj: climate.copernicus.eu

Vědci upozorňují, že překročení hranice oteplení o 1,5 °C nad předprůmyslovou éru je jen začátek dlouhodobých změn, které mohou mít velice závažné dopady. Pařížská dohoda sice definuje tento limit jako dlouhodobý průměr za alespoň 20 let, nicméně vědci varují, že stávající trendy oteplení mohou vést k nevratným změnám klimatu, včetně zrychleného tání ledovců, stoupání hladiny oceánů a závažnějších extrémních počasí. |Zdroj: climate.copernicus.eu