Letoun Concorde se poprvé vznesl do vzduchu 2. března roku 1969.
Prototyp byl dlouhý 51,80 metrů a rozpětí jeho křídel činilo 23,80 metrů.
Pohon zajišťovaly čtyři proudové motory Rolls-Royce/SNECMA Olympus 593 s přídavným spalováním. Concorde dokázal vyvinout maximální rychlost 2 352 km/h.
Celkem bylo vyrobeno 20 strojů (včetně 6 mimo aerolinky).
Cestování tímto letadlem si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Concorde měl totiž pouze jednu třídu - a to tu první.
Není divu, že provoz příliš nevydělával.
Při nižších ryhclostech byl sklopen o 5°, díky čemuž měli pilot dobrý čelní výhled. Během přistávání se pak zobák sklopil o celých 12°.
Sklápění špičky má dvě fáze - v té první se zasouvají přední aerodynamická okna „pod kapotu“ a až poté dochází k ohybu špičky směrem dolů.
Samostatnou zmínku si zaslouží i skutečnost, že v roce 1973 byl Concorde využit ke sledování zatmění Slunce (operace Eclipse).
Na rozlousknutí tohoto oříšku se nakonec podílelo několik firem, které vytvořily zcela nový odstín. Ten si poradil i s vysokým U/V zářením.
Maximální kapacita Concordu činila 144 osob. Sedadla se dala uspořádat různými způsoby.
Samostatnou zmínku si zaslouží i skutečnost, že v roce 1973 byl Concorde využit ke sledování zatmění Slunce (operace Eclipse).
Konec příběhu tohoto pozoruhodného letadla se začal psát 25. července 2000, kdy se Concordu Air France při startu na letišti Charlese de Gaulla roztrhla pneumatika.
Části pneumatiky poškodily levou spodní část křídla. Palivo vytékající z děr v nádrži se následně zapálilo o elektrický kabel.
To se ale bohužel nepodařilo - cca 60 sekund po startu letadlo spadlo na hotel v městečku Gonesse. Zemřelo tak nejen všech 109 lidí na palubě, ale i 4 hoteloví hosté.
7. listopadu 2001 byla obnovena linka Paříž/Londýn - New York, ovšem lidé už o cestování těmito letadly neměli příliš velký zájem. |Foto: Tony Hisgett from Birmingham, UK, CC BY 2.0