Biology překvapilo zjištění, že v žirafích komunitách vládne složitý matriarchální systém

Podle vědců z Bristolské univerzity jsou žirafy sociálně mnohem zdatnější, než jsme si dosud mysleli. Vyzývají proto k aktualizaci poznatků o těchto vysokých lichokopytnících. Dosud si biologové mysleli, že tito savci nemají vůbec žádnou společenskou strukturu, nicméně výsledky výzkumu, publikované v časopise Mammal Review, přinášejí nové pohledy na sociální strukturu žiraf.

Hlavní autorka studie – bioložka Zoe Muller – v tiskové zprávě uvádí: „Je pro mě nepochopitelné, že tak velký, ikonický a charismatický africký druh byl tak dlouho nedostatečně studován. Tato práce shrnuje všechny důkazy, které naznačují, že žirafy jsou ve skutečnosti velmi komplexním sociálním druhem se složitými a funkčními sociálními systémy, potenciálně srovnatelnými se slony, kytovci a šimpanzi.“

Tým vědců prozkoumal 404 předchozích prací o chování žiraf s cílem získat co nejširší pohled na sociální systém těchto zvířat. Zvláštní pozornost věnoval samicím v různých sociálních skupinách, rozptylu žirafích samců, způsobu a délce výchovy potomků.

Zjistili, že společenská struktura žiraf je na stejné úrovni jako u jiných inteligentních druhů savců, kteří vytvářejí soudržné sociální skupiny. Některé z těchto skupin – například kosatky – mají matriarchální společenskou hierarchii, což znamená, že „hlavní slovo“ mají nejstarší samice.

Vědci odhadují, že žirafy tráví téměř třetinu svého života v postreprodukčním období, přičemž samice tohoto druhu žijí i po menopauze, aby pomáhaly vychovávat nové generace potomků. Vzhledem k tomu, že velikost stáda žiraf se může pohybovat od zhruba šesti až po téměř 50 kusů, to rozhodně není lehký úkol.

Tento jev – takzvaná hypotéza babiček – je pozorován u některých velryb, primátů, slonů a nyní i u žiraf. Starší zvířata jsou v podstatě biologicky nastavená tak, aby zajistila dlouhověkost své sociální skupiny tím, že v ní zůstanou o něco déle. Žirafy v těchto studiích strávily v postreprodukčním období až 30 % svého života, zatímco sloni 23 % a kosatky 35 %.

„Uvědomíme-li si, že žirafy mají složitý kooperativní sociální systém a žijí v matrilineárních společnostech, přispěje to k lepšímu pochopení životního prostředí a potřeb jejich ochrany...  Budeme-li žirafy považovat za vysoce sociálně komplexní druh, zvýší to také jejich status směrem ke složitějšímu a inteligentnějšímu savci, který si stále více zaslouží ochranu,“ řekla Muller.

Vědci uvádějí, že sociální chování žiraf pravděpodobně také ovlivňují další faktory, jako je velikost rezervace, typ a složitost biotopu, dostupnost a hustota soukmenovců, tlak lovců, hustota predátorů a činnosti související s člověkem, jako je cestovní ruch nebo ochrana přírody.

Tato studie je dalším krokem k poznání a pochopení žiraf jako živočišného druhu. Další výzkum bude muset zodpovědět ještě celou řadu otázek – například jak sociální strukturu žiraf ovlivňuje životní prostředí, jaké jsou výhody života ve skupině, jak mezi sebou žirafy komunikují či jaké jsou role samců a samic v rámci stáda.