Během posledních desetiletí jsme v Mléčné dráze objevili celou řadu hyperrychlých hvězd HVS, podle anglického Hypervelocity stars). To jsou hvězdy, které se pohybují mnohem rychleji, nežli naprostá většina hvězd v Mléčné dráze.
Rychlost běžných hvězd v naší Galaxii se pohybuje kolem 100 km/s, hyperrychlé hvězdy jsou několikanásobně rychlejší. Otázkou vždy bývá, co tak vysokou rychlost hvězdy způsobilo.
Andreas Irrgang z německé Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg a jeho kolegové zkoumali původ hyperrychlé hvězdy PG1610+062. Tato splašená mladá hvězda o hmotnosti 4 až 5 Sluncí letí z oblasti spirálního ramena Lodního kýlu-Střelce Mléčné dráhy.
Pohybuje se přitom rychlostí asi 550 kilometrů za sekundu, což by mohlo stačit k tomu, aby hvězda opustila sféru gravitační přitažlivosti Mléčné dráhy a vlétla do mezigalaktického prostoru.
Badatelé dospěli k závěru, že hvězda PG1610+062 vyrazila na svůj galaktický sprint po těsném přiblížení k černé díře střední velikosti (MMBH, podle anglického Mid-mass black hole), tedy takové černé díře, jejíž hmotnost je někde uprostřed mezi černou dírou hvězdné velikosti a supermasivní černou dírou.
Co ukázaly simulace?
Výše uvedený poznatek je velmi významný, protože odborníci se zatím ani úplně neshodnou, jak takové černé díry vznikají, pokud vůbec existují. Zatím jsme žádnou takovou černou díru spolehlivě neobjevili.
Simulace Irrgangova týmu ukazují, že hvězda PG1610+062 neletí z oblasti galaktického centra, což vylučuje podíl supermasivní černé díry, která se tam nachází.
Z jejich výpočtů zároveň vyplývá, že pozorované zrychlení nemohla této hvězdě udělit supernova, ani cokoliv jiného, včetně černé díry hvězdné velikosti, co by mohlo být s touto hvězdou ve dvojhvězdném systému. Proto Irrgang a spol. usuzují, že tuto hvězdu poslalo na cestu blízké setkání s černou dírou střední velikosti.
Takové černé díry by měly mít hmotnost asi mezi 100 a 100 tisíci Sluncí. Irrgang zdůrazňuje, že osud hvězdy PG1610+062 je teď možné brát jako další nepřímý důkaz existence černých děr střední velikosti v Mléčné dráze. O to usilovněji je teď vědci budou hledat.
