Koronavirus SARS-CoV-2 ohrožuje lidstvo bezmála půl roku (možná i o něco déle), během kterého vědci neustále zkoumají a dokumentují jeho vlastnosti. Jednou z největších a nejdůležitějších otázek je, zda vyléčení pacienti získávají imunitu vůči onemocnění COVID-19.
Dosavadní zjištění většinou naznačovala, že ti, kdož nemoc prodělali, jsou vůči novému koronaviru imunní. Aktuální výzkum, provedený vědci z univerzity v čínském Čchung-čchingu, však chladí předčasné nadšení. Jeho výsledky ukázaly, že zejména u pacientů, jež v průběhu onemocnění nevykazovali žádné nebo jen mírné příznaky, může imunita během dvou až tří měsíců výrazně zeslábnout.
Limitovaná imunita vůči COVID-19
Toto zjištění však nutně neznamená, že vyléčení pacienti nebudou po několika měsících imunní vůči novému koronaviru. I naměřené nižší úrovně imunitních odpovědí mohou stále stačit k potlačení viru a existují i jiné typy imunitních odpovědí, které hrají roli v tom, jak se organismus brání infekci.
Celkově stále existuje mnoho nezodpovězených otázek o možné imunitě vůči infekci, včetně toho, kdo je nejlépe chráněn a jak dlouho může tato ochrana trvat. Autoři studie však tvrdí, že jejich zjištění jsou dostatečná k tomu, aby vzbudila obavy ohledně možného použití tzv. „imunitních pasů“ – dokumentů označujících někoho, kdo je imunní, na základě překonané infekce.
Vědecký tým také naznačuje, že dosavadní zjištění podporují využívání fyzického distancování a dalších preventivních opatření, dokud nebudeme jasněji chápat imunitu. Studia byla publikována v pátek v odborném časopise Nature Medicine.
Výsledky čínské studie
Vědci zkoumali imunitní odpovědi u asymptomatických a symptomatických pacientů s COVID-19 krátce po jejich infekci a poté o dva až tři měsíce později. Jednalo se o relativně malý vzorek, zahrnující pouze 37 asymptomatických případů. Studie je však jednou z mála, jež se zabývala imunitními odpověďmi u lidí, u nichž se v průběhu nemoci nevyskytly příznaky.
Z celkového počtu 178 případů jich 37 (tj. 21 %) prodělalo nemoc bez příznaků. Zjištěni byli na základě trasování kontaktů lidí, u kterých testy prokázaly onemocnění COVID-19. Ačkoli se u žádného z nich nevyskytly znatelné symptomy, více než polovina vykazovala v průběhu nemoci abnormality při skenování hrudníku. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že asymptomatičtí pacienti vylučují virus déle než ti s příznaky – konkrétně jde o medián 19 dnů ve srovnání se 14 dny.
Tři až čtyři týdny po počáteční expozici vědci hledali protilátky IgG – tj. proteiny, které jsou schopné jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit cizí objekty (bakterie a viry) v těle. Celkově měly asymptomatické případy nižší hladinu protilátek než jejich symptomatické protějšky.
S časem klesají protilátky
Osm týdnů po propuštění z nemocnice vědci znovu zkoumali hladiny protilátek IgG. Zjistili, že u obou skupin došlo k jejich významnému poklesu. V asymptomatické skupině nemělo detekovatelnou hladinu protilátek 40 % vyléčených, ve skupině s příznaky to bylo 13 %.
Pro srovnání: u pacientů, kteří byli infikováni příbuzným koronavirem SARS-CoV (tj. virus, který způsobuje nemoc SARS), vědci pozorovali trvalé hladiny protilátek déle než dva roky. V rámci objektivity je ale nutné podotknout, že ne všechny protilátky jsou stejně účinné při ničení virů.
Další výzkum se zaměřil na takzvané neutralizační protilátky, kdy vědci pomocí umělého pseudoviru napodobovali SARS-CoV-2. V tomto případě zjistili, že osm týdnů po zotavení byly hladiny neutralizujících protilátek stále přítomné – ale poklesly v 81 % asymptomatických případů a 62 % symptomatických případů.
Co to znamená pro imunitu, není zatím jasné. Jiná studie zjistila, že nejúčinnější jsou některé neutralizační protilátky přítomné v nízkých hladinách. To potenciálně naznačuje, že i nízké hladiny mohou stačit k ochraně před infekcí. Uvedené závěry však bude nutné prověřit v dalších studiích.
