Sobota 19. únor: Budujeme vztah
U nás doma je Lego společenská záležitost. Nedávno jsme stavěli obří Lambo Sián a je docela zřejmé, že křiklavý placatý supersport u 9letého kluka vzbudí okamžitou explozi nadšení. Ale jak to bude u 110 let potopené lodi?
Nebyl jsem si úplně jistý. Začal jsem systematicky dotazem, co ví o Titaniku. „Byla to největší loď na světě, narazila do ledovce a potopila se.“ Ok, povědomí by bylo, ale emoce tomu chyběly. Zkusíme nějaké vazby vybudovat. Před spaním si čteme příběh „nepotopitelné lodi“.
Neděle 20. únor: Filmy
Další večer přecházíme na multimédia. Šestileté dceři pouštím animák Dobrodružná plavba z roku 1999, synovi jsem chtěl pustit Cameronův dokument Tajemství Titaniku (Ghosts of the Abyss, 2003), ale přehmátl jsem se a pustil rovněž Cameronův, ale film Titanic. Ano, ten slavný s Kate Winslet a Leonardem DiCapriem.
Vzpomínáte? Na jaře to bude 25 let...
Vtipné je, že ze začátku se to opravdu tváří jako dokument. Úplně jsem za těch 25 let zapomněl. Nakonec jestliže je cílem vytvořit vztah k lodi, nebude ten silný příběh špatný. Nicméně než začíná gradovat drama a umírat lidé, vypínáme a jdeme spát.
Čtvrtek 24. únor: Den 1, logistické problémy
Je to těžké! Kurýr přivezl krabici do práce, kanceláře mají tři patra, já sedím v tom nejvyšším, takže jsem se trochu zapotil. Fotíme o patro níže, takže další transport. Fotostůl je konstruovaný na drobnou elektroniku, ne na záoceánské parníky. Rozptylná deska se prohnula. Snad se pak vrátí do původní podoby.
Je to velké. Aspoň vám projednou ukážu celý náš fotostůl...
Booklet, to je u těchto velkých setů nádherná událost!
Není to jen těžké, ale i velké. Při focení mi začíná docházet, že tohle doma nikam nedám. Jistě, mohl bych to nechat stát uprostřed obýváku, ale vzhledem k délce stavby bych se patrně dočkal protestů.
Naštěstí je Titanic rozdělený na tři části, na tři krabice. Hádám, že na týden bude úplně stačit jedna, rozměrný zbytek zůstává v kanceláři. Nakonec se rozhoduju vzít jen číslované pytlíčky.
Do nákupní tašky se nevejdou, upouštím vzduch z těch nejvíc nafouklých 🤦♂️
Mezitím mi volá syn, kdy přivezu ten Titanic. Mělo to být překvapení, nějak jsme se s manželkou nedomluvili. No co už. Příchod s nákupní taškou místo typicky nazdobené krabice s červenými logy také není nejslavnostnější, ale dětem to radost nekazí, hned se pouští do stavby.
Malá podává kostky, větší skládá. Je pozdě, na víc než dva pytlíky označené jedničkou to dnes nebude.
Zatím nic nenasvědčuje, že to bude něco velkého. Ale už začíná být vidět, jak si LEGO poradilo s křivkami, jak vykreslí proudnicový tvar trupu.
Pátek, 25. únor, den 2
Znáte ten stav, kdy nemůžete dítě dostat na osmou do školy a o víkendu vstává v 6? Titanic umí to, že syn vstává v 6, i ve školní den. Staví. Než vstanu, zvládnul pytlíky s dvojkou a trojkou.
Zvláštní. V návodu jsou vlaječky, ale v sáčcích chybí. Snad dorazí později...
Vezu ho do školy. Cestou říká, že se mu to nějak nezdá – je hotová teprve příď, ale spotřebovaná už třetina dílků. Prý to nevypadá, že by zbytek kostek vystačil na celý zbytek lodi. Odpovídám, že se mu to nezdá správně. Doteď jsem mu totiž neřekl, že jsem přivezl jen první třetinu. Chvíli sedí s pusou dokořán :-)
Střih, po hodině volají ze školy, děti jdou do karantény. Než se zorganizuje online výuka, mají jen pár úkolů, na tréninky nemůže, takže v podstatě volný den. Pro časový management stavby to znamená problém – za chvíli nebude z čeho stavět. Do večera jsou hotové pytlíčky s čísly 4 až 9, zbývá desítka, dvě jedenáctky a dvanáctka.
Stavba na konci druhého dne.
Sobota 26. únor, den 3
Další vstávačka bez budíku, tentokrát v 6:15 a z postele tahá i mě. Při práci si povídáme o velikosti Titaniku. Jak si představit loď dlouhou 269 metrů? Ukazuju podzimní fotku z Lisabonu, kde jsem vyfotil 293 metrů dlouhou Mein Schiff 4. Srovnání s domy je působivé!
Titanic byl s 269 metry délky svého času největší loď na světě. Dnes má i řadový dovolenkový liner o pár metrů víc.
PS: Dovedete si představit banálnější jméno, než Mein Schiff 4?
Líbí se mi, že povídání není jen na začátku knihy, ale drobnější popisky se objevují i v průběhu návodu.
Máme komín! Nádhera!
Ok, po obědě je postaveno. Třetinu Titaniku jsme zvládli za dva dny. Vzhledem ke karanténě nemáme co dělat, ale tahle loď je pořád téma č. 1, a tak prohlížíme booklet, čteme. Najednou padne dotaz: „Tati, proč jsou tady na fotce dva Titaniky?“
Věděli jste, že měl Titanik sourozence?
Titanic měl sourozence jménem Olympic a Britannic. První jmenovaný měl pár drobných nehod, ale dotáhl to až do důchodu (do šrotu), zato Britannic také skončil hluboko na dně – ve vojenských službách najel na vodní minu. Bylo to ale v teplém moři a početná pomoc byla nablízku, takže obětí bylo „pouze“ 28.
Všechny tři lodě třídy Olympic patřily společnosti White Star Line, takže se posádky občas prolínaly a došlo i k jedné historické kuriozitě. Zdravotní sestra Violet Jessopová byla u srážky Olympicu s lodí HMS Hawke v roce 1911 (oprava trvala dva měsíce a byl použit lodní šroub původně vyrobený pro Titanic), v roce 1912 přežila havárii Titaniku a v roce 1916 přežila i potopení Britannicu.
Smůla? Štěstí? Rozhodně tak vidím zaměstnaneckou loajalitu.
Neděle 27. únor, den 4
Shodou okolností se dostanu do kanceláře hned následující den. Tentokrát situaci nepodcením a nakládám pytlíčky ze druhé i třetí krabice. Domů se ale dostávám až pozdě v noci, takže žádné další stavění už se tento týden nekoná.
Pondělí 28. únor, den 5
Jdeme znovu na věc!
Takhle vypadají druhá a třetí třetina LEGOTitaniku.
Úterý 1. březen, den 6
Odpoledne přichází pomoc, ale pozornost se tříští mezi Lego a Minecraft, takže stavba zpomaluje.
Pátek 4. březen, den 7
Počítadlo stavebních dní přeskakuje dva kalendářní dny. Syn je zpátky ve škole rozjíždí se i koloběh kroužků a tréninků, já na dva dny odjíždím do práce. Stavíme zase až v pátek.
Ve střední části trupu (stabilní šířka bez křivek) se začínají objevovat instrukce typu „vezměte 24 kostiček...“ nebo „poskládejte tento modul a zopakujte 10krát“. Myslíte si, že máte vyhráno, ale na další stránce je to samé, jen zrcadlově otočené :-)
Sobota 5. březen, den 8
Trochu nám to upadá do rutiny. Těch kostiček je fakt mrak! Stavíme, ale chybí tomu soustředěnost i rychlost. Jdeme si odpočinout, ale zase k Titaniku. Narazil jsem na dokument Sesterské lodě Titaniku z roku 2002, večer to zhltneme.
Kupodivu je i na YouTube, podívejte se také. Je snadné dělat „generála po bitvě“, ale stěžejní poselství filmu je jednoduché. V samotném jádru projektu byly špatné motivy, které se na venek prodávaly jako největší triumfy lidského umu.
Na silné migrační vlně směřující z Evropy do Ameriky se vezly i dvě velké firmy, které závodily o tzv. Modrou stuhu, tedy nejrychlejší plavbu z Liverpoolu do New Yorku. Od roku 1909 ji držela společnost Cunard Line a její loď Mauretania. Rekord a světový věhlas si chtěla urvat konkurenční White Star Line, a tak se její generální ředitel Joseph Bruce Ismay a prezident loděnice Harland and Wolff lord Pirrie domluvili na trojici parníků, které by překonaly všechny existující lodě ve velikosti i rychlosti.
Problém byl, že vedle moderní Mauretanie měly lodě třídy Olympic zastaralou konstrukci. Jako by se projektová dokumentace starších lodí jen prohnala kopírkou, která všechno zvětšila. Tvůrci samotnou velikost parníků aktivně propagovali jako záruku nepotopitelnosti. Jenže pak začaly problémy...
- Když Olympic obří silou svých lodních šroubů přitáhl kolem plující HMS Hawke a přišel k už výše zmíněnému poškození, firma White Star Line problém zcela překroutila a veřejnosti jej podala jako důkaz nepotopitelnosti: „Když Olympic zůstal na hladině i po tak vážné nehodě, přežije už úplně všechno.“
- Titanik usiloval o Modrou stuhu už na své první plavbě, měl to být obří triumf tvůrců. Jak dopadla kombinace rychlosti a ledovce už všichni víme. Katastrofa Titaniku samozřejmě otřásla firmou i širokou společností na obou kontinentech. Přesto lidé z White Star Line srážku s ledovcem považovali za náhodu a nepřipouštěli, že by se kdy mohla opakovat.
- Britannic tehdy stál ještě v doku. K dokončení sice bylo daleko, ale na zásadní změny koncepce už bylo příliš pozdě, a tak doznal jen dílčích změn. Přepážky mezi komorami se zvedly až k horní palubě. To mělo k neprůstřelné bezpečnosti stačit. Nestačilo. Naopak. Po nárazu na minu se potopil během 55 minut. Titaniku to trvalo 161 minut… Důvod? Otevřená okénka. V Egejském moři bylo horko.
Úterý 8. únor, den 11
V neděli opět pauzírujeme, pondělí je plné školy a kroužků, aspoň chvíli přece jen stavíme, ale frontální útok na druhou třetinu Titaniku následuje až v úterý a dlouho po večerce zasouváme dlouhý trn, který spojuje příď se středem trupu.
Titanic je nejdelší stavebnice, jakou Lego dosud vydalo. Ve stejném měřítku má zpracovanou i Sochu Svobody. Ironií osudu se k ní loď nikdy nedostala, ale to srovnání by bylo impozantní.
Titanic brzy přeroste Saturn.
V reálu stojí oba projekty na opačných koncích stupnice úspěšnosti.
Detail stojánku, na kterém model spočívá.
A zase jeden film (tentokrát fikce). Tenhle se jmenuje Vyzvednutí Titaniku, je z roku 1980 a letopočet je velmi důležitý. Je to totiž pět let před nalezením vraku Titaniku – do té doby se nevědělo, jak loď vlastně dopadla. Byly různé teorie na základě očitých svědectví, která si však často protiřečila. A tak film pracuje s verzí, že se Titanic potopil v celku. Pomocí měchů jej vyzvednou a dovezou do New Yorku. nááádhera :-)
Přemýšlím, proč pod dvojicí prostředních komínů chybí motory.
Pátek 11. březen, den 12
Opět přeskakujeme dva dny kvůli práci. Jak je vidět na konec stavby, najednou to docela šlape!
Kolikrát za život dostanete do ruky legopytlík s takovýmhle číslem?
Věděli jste, že zadní komín Titaniku je jen atrapa? Reflektuje to i model. Ve skutečnosti je v něm pouze ventilace. Skutečný důvod pro jeho existenci je ego tvůrců a renomé. Mauretania měla čtyři, Titanic přece nebude mít jen tři.
Sobota 12. březen, den 13
Jdeme na záď. Po monotónní střední části trupu je to zase zajímavější, přibývají křivky, mění se paluba, stavíme motory,
Záď je nádherně tvarovaná. Nejsou ty lodní šrouby trochu malé?
Ha, tady jsou motory, které jsem u jedné z fotek výše postrádal.
V průběhu dne řešíme způsob kooperace (vzhledem ke stádiu stavby je to trochu na poslední chvíli). Stávající způsob spolupráce, kdy jeden podává kostky pro aktuální krok a druhý staví, je poněkud nevyvážený, značné množství času jeden nebo druhý čeká. Vzpomněl jsem ale na Build Together BETA (zmínka v článku Lego v lednu). Bohužel to funguje jen s vybranými sety a Titanic na seznamu chybí. Škoda, tohle si chci vyzkoušet.
Mechanismus na šponování lana, který se táhne přes celou délku lodi až na příď.
Kostiček je pořád ještě hodně, ale pohlcuje nás mírná euforie, že loď dostavíme. Znovu se přidává i dcerka, přichází se podívat i manželka, kterou naše titanikománie doteď nechávala celkem chladnou.
Finále. Cedulka se jménem.
Máme hotovo!
Vtipné je, že naše stavba zabrala více času, než skutečný Titanic vezl své pasažéry. Loď podle oficiálních záznamů vyplula 10. dubna 192 ve 12:14 a pod hladinou definitivně zmizela 15. dubna 1912, což jsou 4 dny, 14 hodin a 6 minut. Nám stavba zabrala cca 13 dní v rozmezí tří týdnů.
A bylo to krásné. Mám potřebu psát sem taková ta klišé o spolupráci, ale za tolik hodin soustředěné práce ve dvou lidech se o sobě opravdu něco naučíte. Ta loď je gigantická! Na skříni máme vystavený Saturn V, ale tohle Titanic je jiný level. Nádhera :-)
Chybí lano!
Až když si prohlížíme stavbu, všimneme si, že u jednoho z komínu chybí lano. V průběhu stavby se párkrát stalo, že něco chybělo, ale buď byl dílek v dalším pytlíčku, nebo jen někde dočasně zapadl. Ale lano opravdu chybí.
Na začátku mi chyběla vlajka. To protože jsou všechny tři pohromadě a číhají v jednom z posledních sáčků.
Naštěstí i s tím Lego počítá. Jdete na zákaznický servis a dílek si prostě objednáte. Bez prokazování nákupu a podobných komplikací. Prostě zadáte set, ze seznamu vyberete dílek, vyplníte adresu a do týdne máte dílek doma. Zadarmo.
Potvrzovací e-mail.
Takhle si představuji zákaznický servis. Udělali chybu (při počtu 9000+ dílků je zázrak, že jen jednu), ale staví se k ní čelem. Poslání jediného lana je přijde draho a já musím čekat, ale stejně jsem spokojený.
A teď už je to opravdu komplet.
A ještě závěrečné focení. Tady je Titanic v plné kráse a snad si představíte jeho reálnou velikost. Váha? 14 kg...
Titanic vypadá jako jeden kompaktní model. Stačí ale vědět, za co na palubě zatáhnout a najednou máte tři snadno transportovatelné třetiny.
Podobné je to mezi prostředkem a zádí. Na pohled zaujmou zasunuté motory. Model rozhodně není jen vnější schránka, do detailů se staví i útroby lodi.
Vlajky. Na tomhle modelu by Kate s Leem svoji slavnou rozpažovací scénu nenatočili, překáží jim kotva a union jack. Chcete pokračovat v průzkumu? Zjistěte si, co znamená modrá vlajka blue ensign a proč byla na zádi Titaniku.
Loď je plná nádherných detailů.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
