Joseph Antoine Ferdinand Plateau [čteme plató] se narodil 14. října 1801 v Bruselu. Byl jeden z prvních, kdo předvedl iluzi pohybujících se obrázků. Stál tak na samém začátku kinematografie, která děj, který Plateau předvedl a popsal, dovedla do praxe.
Začneme gramofonem
Asi nejčastěji jste mohli tento vynález vidět na gramofonech. Přesné otáčky se u těch lepších nastavovaly pomocí pravidelného vzoru na boční nebo horní části disku, na který se pokládaly gramofonové desky. Když otáčející disk osvítil světelný zdroj blikající v přesné frekvenci, vzor se najednou zpomalil a ovládáním otáček až úplně zastavil. Tím byla přesná rychlost otáčení nastavená.
Efekt, kterým k tomuto zpomalení a zastavení došlo, se nazývá stroboskopický jev. A zařízení – v našem případě vzor na disku gramofonu – je stroboskop. Jeho prostřednictvím se cyklicky pohybující předměty mohou jevit zpomalené či nepohyblivé. Tento princip se pak využívá ke zkoumání rotačních a cyklických pohybů, oscilací či chvění.
Ve své nejjednodušší podobě může stroboskop představovat disk s průzory, který vložíme mezi pozorovatele a pohybující se objekt. Pakliže se rychlost otáčení disku synchronizuje s pohybem pozorovaného objektu, zdánlivě se zpomalí, či zastaví.
V elektronické alternativě je děrovaný disk nahrazen stroboskopickou lampou, jež je schopna velmi rychle emitovat krátké světelné záblesky. Pakliže je frekvence záblesků vhodně přizpůsobena otáčkám sledovaného rotačního, či periodického pohybu, tento se nám může jevit být v klidu.
Jsme zpět u gramofonu. Vzdálenost opakovaných prvků na jeho kotouči byla nastavena přesně tak, aby se vzor při synchronizaci s přesně blikajícím světelným zdrojem u žádaných otáček jevil jako nehybný.
Stroboskopický kotouč na gramofonu pro nastavování správných otáček. Každá řada teček je určena pro jinou rychlost otáčení
Stroboskop a Joseph Plateau
Má se za to, že stroboskop jako první v roce 1832 sestrojil právě Joseph Antoine Ferdinand Plateau. Byl to disk s radiálními štěrbinami, jímž otáčel při pozorování obrázků na dalším pohyblivém disku v zákrytu. Plateau toto zařízení označil jako fenakistiskop. Spolu s dalšími paralelními objeviteli obdobných zařízení je pokládán za jednoho z průkopníků filmu.
Fenakistiskop Josepha Plateaua
Samotné slovo stroboskop pak pochází od Rakušana Simona von Stampfera.
Otec Josepha Plateaua byl malíř, specializoval se na obrazy květin. Mladý Josef uměl už ve věku šesti let číst, což tenkrát nebylo úplně obvyklé. Na základní škole na něj nejvíc zapůsobily lekce fyziky a hlavně fyzikální experimenty.
Fascinoval ho jev, kdy na sítnici lidského oka mohou za určitých okolností přetrvávat obrazy. Provedl proto experiment, při kterém 25 sekund hleděl přímo do slunce. Když později ztratil zrak, dával to za vinu právě tomuto pokusu. Trpěl ale také chronickou uveitidou, zánětlivým onemocněním živnatky, jedné z vrstvy oka, takže kdo ví, jak to s jeho oslepnutím vlastně bylo.
Joseph Plateau
Bubliny a minimální povrchy
Plateau studoval na univerzitě v Liège , kde v roce 1829 promoval jako doktor fyzikálních a matematických věd. Stal se učitelem matematiky v Bruselu a později byl jmenován profesorem fyziky na univerzitě v Gentu.
Plateuaova dizertační práce měla pouze 27 stran, ale formulovala velké množství závěrů. Obsahovala první výsledky jeho výzkumu vlivu barev na sítnici, popsala matematický výzkum průsečíků rotujících křivek, pozorování zkreslení pohyblivých obrazů a rekonstrukci obrazů zkreslených pomocí otáčejících se disků. Svůj fenakistoskop vynalezl Plateau v roce 1832.
Plateau studoval také kapilaritu a povrchové napětí kapalin. Ostatně matematický problém existence minimálního povrchu s danou hranicí je pojmenován právě po něm. Věnoval se také fyzice mýdlových bublin. Namáčel dráty v mýdlovém roztoku a studoval vlastnosti filmů, které tímto způsobem vznikaly.
Joseph Antoine Ferdinand Plateau zemřel 15. září 1883 v belgickém Gentu.
V článku jsme použili také texty z těchto hesel na Wikipedii, CC BY-SA 3.0: Stroboskop, Stroboscope, Joseph Plateau
