Vydáte-li se na letní dovolenou do Singapuru, můžete narazit na desítku autobusů se zatravněnými střechami. Jedná se o součást tříměsíčního testu, který má ověřit, zda může zeleň efektivně snižovat teplotu v autobusech a množství paliva potřebného k pohonu klimatizace.
Pokud by se hypotéza potvrdila, autobusy by se mohly podílet na snižování emisí a zlepšování kvality vzduchu. Na střechy autobusů veřejné dopravy nainstalovala travnaté plochy společnost GWS Living Art zaměřující se právě na rozmisťování zeleně ve městech.
Podobný projekt už dokončila v malajsijském Kuala Lumpuru, kde zatravnila střechu autobusové zastávky. Cíl je u zatravnění zastávek i autobusů stejný. „Nahradit ztracenou zeleň v důsledku městské výstavby a pracovat s nevyužitými městskými prostorami,“ vysvětlil zástupce GWS Living Art Zhi Kin. Kromě snižování teploty a pročišťování vzduchu Singapurci rovněž doufají, že projekt zvrátí úbytek včel, motýlů a ptáků.
Přínos travnatých střech už prokázal výzkum Michiganské univerzity, podle něj jsou skvělým nástrojem k ochlazování budov, snižování znečišťujících emisí a k vytváření prostoru pro přírodu. „Zatímco byl ale vliv zeleně na budovách široce zdokumentován, o efektu zeleně na pohybujících se vozidlech víme mnohem méně,“ citovala výzkumníka z Národní singapurské univerzity Tan Chun Lianga CNN.
Města se zelenají i jinde
Projekt GWS Living Art však není zdaleka jediným svého druhu v Singapuru. Iniciativa Green Mark Scheme usiluje o to, aby se do roku 2030 podílelo na „zelených“ projektech na osmdesát procent zdejších budov. Pětimilionový Singapur se poslední dekády otepluje, tamní meteorologická služba zaznamenala deset nejteplejších roků v historii země během posledních 25 let. Osm z nejteplejších let navíc se navíc datuje po roku 2000.
Obdobný projekt vzniká i v centru čínského Nankingu, kde staví takzvaný vertikální les: mrakodrap osázený stromy, které mají pohlcovat zplodiny a vypouštět do ovzduší kyslík. Nanking tak bojuje se smogem, se kterým se potýká většina velkých čínských měst.
Stěny obou budov budou pokryté více než tisícovkou stromů různých druhů. Zbylá volná místa pokryje asi 2500 menších keřů a rostlin. Zelený "kryt" budovy má podle odhadů vyprodukovat každý den asi 60 kilogramů kyslíku. Zároveň by rostliny měly pohlcovat asi 25 tun oxidu uhličitého ročně. Pozadu nezůstává ani Evropa.
Paříž plánuje vznik sto hektarů zelených budov do roku 2020. Ještě ambicióznější plány si kladou v Londýně. Britská metropole se chce stát prvním městským národním parkem na světě, kde by více než polovina rozlohy měla být „zelená“.
Článek připravila redakce E15.cz
