V uplynulých letech bylo publikováno několik prací, podle nichž existuje korelace mezi fázemi Měsíce a velkými zemětřeseními. Z výsledků nového výzkumu však plyne pravý opak – mezi oběma zmíněnými věcmi prý žádná souvislost není, stejně jako není ani mezi zemětřeseními a ročními obdobími.
Susan Hough z US Geological Survey a její kolegové analyzovali záznamy o 208 zemětřeseních o síle 8 nebo více stupňů, přičemž se zajímali jak o lunární fázi, tak o přesné datum (den v roce). Výsledky naznačují, že v dané problematice hraje hlavní roli náhoda.
Podle dřívějších hypotéz by se rozsáhlá zemětřesení měla častěji vyskytovat během novu či úplňku, nebo těsně před začátkem/koncem zmíněných fází. Právě při novu nebo úplňku jsou totiž Slunce, Měsíc a Země v takovém vzájemném uspořádání, které jich údajně může způsobovat více.
Některé studie to zdánlivě potvrzují, jenže podle Hough se dosud nalezené vzorce nijak neliší od vzorců, která získáte i v případě, že termíny zemětřesení randomizujete. „Když máte náhodná data, můžete dostat všechny druhy zdánlivých signálů – stejně jako když házíte mincí, tak někdy pětkrát po sobě padne hlava,“ dodala Susan.
Největší počet zemětřesení, k nimž došlo v jeden den, činil 16 – a tento den opravdu nastal cca týden po novu – ovšem z pohledu statistiky nejde o nic významného.
Vliv, který má Měsíc či Slunce na příliv, sice ke vzniku zemětřesení přispět může, ale jeho efekt rozhodně není tak velký, aby ho bylo možné použít k předpovědím. Představa, že mezi fázemi Měsíce a zemětřesením nějaký vztah je, má ale dlouhou historii a nepochybně se tak s ní ještě mnohokrát setkáme.
Zdroj: Phys.org
