Aktualizace 21. 8. 2019:
Elon Musk připustil, že existují i jiné způsoby terraformace Marsu než bombardovat jeho póly jadernými zbraněmi. Jaký je tedy jeho plán B?
„Mohlo by mít smysl mít tisíce satelitů se solárními reflektory pro zahřátí Marsu v protikladu k umělým sluncím,“ uvedl šéf SpaceX na Twitteru. „Toto bude prodiskutováno,“ dodal opatrně.
I tento nápad na první pohled vypadá šíleně, ale pravdou je, že v podstatě totéž svého času navrhoval student University of Arizona jménem Rigel Woida – a získal za to stipendium NASA.
Z dostupných informací plyne, že Woida chtěl k ohřátí povrchu Marsu využít „síť 200-300 reflektorů o průměru 150 metrů v monolitické formě nebo řadu malých clusterových skupin“.
Pokud jde o výše zmíněná umělá Slunce, ta by podle Muska měla být vytvořena„nepřetržitým proudem jaderných explozí s velmi nízkým spadem nad atmosférou“. Úpěšný podnikatel a vynálezce argumentuje tím, že i naše Slunce je technicky vzato „obrovská termonukleární exploze“.
Elon Musk stále touží bombardovat Mars jadernými zbraněmi
Elon Musk pořád chce shazovat atomové bomby na Mars. Minulý týden tuto kontroverzní myšlenku opět zmínil na svém Twitteru.
Není žádným tajemstvím, že zakladatel Tesly a SpaceX již dlouho sní o kolonizaci a terraformaci rudé planety. Dosud ale srozumitelně nevysvětlil, proč ze všech možných přístupů prosazuje právě tento. Nejpravděpodobnějším důvodem je to, že takové řešení by proces pozemšťování značně urychlilo. Jenže…
Musk s dotyčným nápadem poprvé přišel v roce 2015. Tehdy uvedl, že bombardování pólů Marsu by uvolnilo dostatek oxidu uhličitého na to, aby se jeho atmosféra zahustila a byl nastartován skleníkový efekt. Řada vědců ovšem reagovala tím, že takový plán nemá naději na úspěch.
Slavný vizionář si nicméně stojí za svým a dokonce naznačil, že v brzké době začne prodávat trička s nápisem „Nuke Mars“.
Připomeňme, že podobné úmysly má i NASA. Ta ovšem nechce použít jaderné zbraně, ale generátor magnetického pole. Výchozí myšlenka je taková, že dostatečně silný magnetický štít by mohl Marsu poskytnout ochranu před solárním větrem.
To by podle odborníků vedlo k tomu, že v atmosféře by postupně rostl tlak i teplota, a na povrchu by se mohlo udržet významné množství tekuté vody. Díky tomu by bylo možné například vybudovat „open air“ skleníky a začít v nich pěstovat rostliny.
