Člověk prý vypouští do životního prostředí asi 50 000 různých chemikálií. Jiné prameny odhadují počet chemikálií produkovaných lidskou civilizací na 100 000. Už z tohoto rozptylu je zřejmé, že dost dobře nevíme, čím vším jsme životní prostředí zaneřádili. A je stále jasnější, že v závislosti na místě bydliště, životním stylu, zaměstnání a dalších faktorech je každý z nás vystaven jinému koktejlu polutantů.
Vědci pro tuto „osobní kolekci“ škodlivin razí termín expozom. Existují už dokonce elektronické expozommetry, které se nosí na zápěstí podobně jako hodinky a v pravidelných intervalech odebírají vzorky z okolí. Vědci tak získávají přehled o expozomu jednotlivých lidí a jeho proměnách v místě i čase. Zařízení je ale teprve ve vývoji a je drahé a choulostivé. Pro masové mapování expozomů se moc nehodí.
Tým vedený Kim Andersonovou z Oregon State University zvolil pro výzkum expozomu obyvatel tří kontinentů jednodušší systém sběru vzorků. Vědci rozdali dobrovolníkům obyčejné náramky ze silikonu a spolehli se na to, že chemikálie proniknou z okolí do porézní hmoty náramku. Tento způsob monitoringu znečištění životního prostředí se osvědčil už víckrát. Pro účely této studie použili vědci silikonové náramky například při výzkumu expozomů obyvatel Houstonu zatopeného v roce 2017 po úderu hurikánu Harvey.
Když se náramky vědcům z Oregon State University vrátily, byly podrobeny analýzám na 1530 různých chemikálií. Výsledky tohoto expozomového průzkumu zveřejnil vědecký časopis Royal Society Open Science.
Ftaláty jsou všude
Vědci získali ke spolupráci celkem 242 dobrovolníků ze čtrnácti komunit ve čtyřech zemích tří kontinentů. Pokusu se účastnili obyvatelé USA. Peru, Senegalu a Jižní Afriky. Celkem vědci detekovali v náramcích 191 různých chemikálií. Analýzy na 1339 dalších látek vyšly naprázdno.
Expozomy jednotlivých lidí se lišily. Někdo měl v náramku pouze čtyři cizorodé chemikálie, jiný jich nasbíral 43. Celkem čtrnáct různých chemikálií bylo nalezeno ve více než 50% analyzovaných náramků a vyskytlo se ve všech zemích na všech třech kontinentech. Mohl jim být vystaven jak farmář ze Senegalu, tak i městské dítě z Oregonu. Alarmující je fakt, že u většiny ze čtrnáctky nejběžnějších znečišťujících chemikálií nejsou účinky na lidské zdraví příliš dobře prozkoumány.
Na všech třech kontinentech našli vědci 36 chemikálií. Na více než polovině náramků odhalili třináct látek schopných narušit hormonální rovnováhu lidského organismu. Tyto tzv. endokrinní disruptory jsou s to vyvolat neplodnost mužů i žen. Mohou se ale podílet i na vzniku některých nádorů, na vzniku duševních onemocnění a dokonce i na sklonech k obezitě.
K hojně rozšířeným látkám znečišťujícím životní prostředí patří ftaláty a další chemikálie tvořící nedílnou součást plastů. Pokud jde o látky zpomalující hoření, pak jejich nejvyšší výskyt byl zaznamenán u dětí v USA. Naopak, zpomalovače hoření se nevyskytly u lidí z Jižní Afriky a Senegalu, protože tam není vyžadováno jejich přidávání do nejrůznějších materiálů místními protipožárními předpisy.
Nejpestřejší paletě polutantů byli vystaveni obyvatelé Houstonu při záplavách vyvolaných hurikánem Harvey. V průměru měli ve svých náramcích 28 různých cizorodých chemikálií. V jiných lokalitách se pohyboval průměrný „záchyt“ cizorodých látek od 10 do 25.
Z analýz chemikálií zachycených v silikonu náramků nelze odvodit přesně, jak vysokým koncentracím jednotlivých látek jsou lidé vystaveni. Výsledky výzkumu je proto nutné brát jako orientační. Na tom, že studie i tak podává alarmující obraz znečištění světa člověkem, to mnoho nemění.
Pramen: Royal Society Open Science, Titulní foto: Ryan Adams, CC BY 2.0
