Astronomické přístroje pro pozorování ze Země musí čelit řadě rušivých vlivů – například pohybu atmosféry, rušení ionosférou, umělému osvětlení či družicím, jejichž počet neustále roste. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) proto podpořil nápad na vytvoření radioteleskopu v kráteru na Měsíci. Pokud by byl projekt skutečně realizován, zajišťovali by jeho stavbu roboti.
NASA udělila grant ve výši 120 000 amerických dolarů (cca 3 miliony korun) projektu Saptarshiho Bandyopadhyaye, jehož myšlenka spočívá v instalaci radioteleskopu, pracujícího v pásmu velmi dlouhých vln, v lunárním kráteru o průměru 3 až 5 kilometrů. Přístroj by měl být umístěn na odvrácené straně Měsíce a dle kosmické agentury přinese „obrovské výhody“.
Pozorování z Měsíce
Radioteleskop je v materiálech označován jako Lunar Crater Radio Telescope (LCRT) a jeho základ by mělo tvořit drátěné pletivo. Přístroj má fungovat jako „zrcadlo“ pro rádiové vlny a v případě realizace by se stal největším zařízením tohoto typu v celé sluneční soustavě.
Radioteleskop v kráteru na Měsíci
Umístění radioteleskopu na Měsíci má podle NASA přinést celou řadu výhod. Například by bylo možné provádět astronomická pozorování na vlnových délkách větších než 10 metrů (tj. na frekvencích pod 30 MHz), která v pozemských podmínkách nejsou možná z důvodu rušení ionosférou.
Kromě toho Měsíc poskytuje i další benefity – nehrozí zde rušení atmosférou ani ionosférou a ve sledování by nepřekážely obíhající satelity. NASA předpokládá, že takový „dalekohled“ dokáže přinést „obrovské vědecké objevy“ – samozřejmě za předpokladu, že bude někdy postaven.
Stavbu mají zajistit roboti
V návrhu projektu se počítá s vypouštěním robotů a stavebního materiálu na povrch naší přirozené družice. Během přistání by došlo k oddělení materiálu od robota DuAxel, který by po své aktivaci zajistil umístění komponent na příslušná místa v kráteru.
Stavbu zajistí roboti
Samotný teleskop bude mít průměr jeden kilometr a měl by přispět k nahlédnutí do nejranějších fází vzniku a formování vesmíru. Pokud by Bandyopadhyay a jeho kolegové předložili přesvědčivý návrh, posune se projekt do druhé ze tří předpokládaných fází.
„Cílem první fáze je prostudovat proveditelnost konceptu LCRT,“ uvedl Bandyopadhyay pro server Gizmodo. „Během této fáze se zaměříme na mechanický návrh, hledání vhodných kráterů na Měsíci a porovnání výkonnosti LCRT s jinými nápady, které byly navrženy v literatuře.“
