Koncem loňského roku dorazila k asteroidu Bennu americká průzkumná sonda OSIRIS-REx. Jejím úkolem je detailně prozkoumat toto vesmírné těleso o průměru necelých 500 metrů. Mise stále pokračuje a již v březnu tohoto roku byly zveřejněny informace, že na Bennu dochází k erupcím částic.
Astronomové dosud považovali asteroidy za neaktivní objekty, proto je informace o erupcích poněkud zaskočila. Družice pozorovala vystřelování částic na snímcích týden poté, co vstoupila na oběžnou dráhu, tedy na začátku ledna. Vědci se však původně domnívali, že jde o oblak prachu, pohybující se kolem tělesa.
Asteroid s erupcemi překvapil vědce
Následné zkoumání ukázalo překvapivý fakt: úlomky pocházejí z povrchu asteroidu, ze kterého byly vyvrženy. Tým vědců se následně zabýval otázkou, zda částice nemohou poškodit sondu. Pak se začal věnovat pozorování, aby tuto aktivitu zdokumentoval.
Minulý týden NASA zveřejnila video s necelou minutu trvající animací, ilustrující trajektorie částic, jež byly vyvrženy z povrchu tělesa. Vyplývá z něj, že zatímco některé úlomky následně dopadly zpět na povrch Bennu, část z nich odletěla do vesmíru.
Největší emise částic byly zachyceny ve dnech 6. ledna, 18. ledna a 11. února. Erupce se přitom odehrávaly na různých částech povrchu asteroidu a úlomky se pohybovaly rychlostí kolem 12 kilometrů za hodinu. Dalších osm menších erupcí uvolnilo dvacet nebo méně kousků.
Proč Bennu chrlí částice?
Největší úlomky byly velké až deset centimetrů, přičemž nejvíce – zhruba dvě stovky – jich bylo vyvrženo 6. ledna. Pokud jde o příčiny, existují tři možnosti: dopadů meteoroidů, tepelné namáhání mezi oblastí na slunné a odvrácené straně a uvolněné vodní páry. Vědci se domnívají, že příčinou by mohl být více než jeden mechanismus.
Přestože astronomové na Bennu nezaznamenali led, zjistili na jeho povrchu množství minerálů obsahujících vodu. Tu by teplo ze slunce mohlo ohřívat, což v konečném důsledku vede k uvolňování plynů a případné explozi.
„Toto je první pohled na aktivní asteroid, který je tak blízko,“ řekl výzkumník Harold Connolly. Dle dosavadních zjištění je Bennu takzvaným uhlíkatým chondritem, který obsahuje více než 0,2 % uhlíku ve formě jednoduchých organických sloučenin. „Může se jednat o nový způsob, jak se meteority dostávají na Zemi.“ dodal Connolly.
Zkoumání asteroidu Bennu bude pokračovat – v létě příštího roku má sonda odebrat vzorky, což je hlavním cílem celé mise. Ty by pak měly být v roce 2023 doručeny na Zemi, kde budou podrobeny dalšímu zkoumání. „Až se vzorky vrátí, pravděpodobně zjistíme, zda tato vyvržení souvisejí se složením podkladového materiálu,“ říká Connolly.
