Výzkumníci z Ohijské státní univerzity již roky vyvíjejí strojové učení, které demonstruje, v čem nám tato technologie bude v blízké budoucnosti sloužit nejčastěji. Spíše než o univerzální umělou inteligenci půjde o nové algoritmy, které nám budou pomáhat jako nikdy dříve.
Tým vědců z Ohia totiž už roky vyvíjí systém, který pomůže ve vývoji nové generaci naslouchadel pro špatně slyšící. Dosavadní elektronika tohoto typu totiž trpí jedním neduhem. Zesílí okolní zvuk včetně nepotřebného šumu.
Ačkoliv lidský mozek přijme z rušné ulice mix různých zvuků, dokáže je rozlišit, takže je vnímáme samostatně. Naslouchadla to tak dobře zatím neumějí.
Pokud se pak pacient s naslouchadlem ocitne třeba na nádraží, software nedokáže dost dobře rozlišit důležité zvuky od těch zbytečných, jak to umí lidský mozek. Naslouchadlo pak zesílí naprosto vše a pacient na tom bude stejně, jako by jej vůbec nepoužil.
Vědci z Ohia proto do práce zapojili strojové učení, které studuje, jak zní lidský hlas a snaží se jej v datech z mikrofonu upřednostňovat. Zatímco před lety dosahovalo strojové učení jen 10% úspěšnosti, dnešní prototyp již odfiltruje ruchy od lidského hlasu s 90% úspěšností a tak může pacientům reálně pomoci.
Strojové učení, které studuje, co je ve zvukovém mixu lidský hlas a ten ve výstupu na úkor ostatních ruchů zesílí
Příští generace naslouchadel se pak bude moci učit i na jednotlivé hlasy příbuzných a nejbližšího okolí, se kterým pacient komunikuje nejčastěji, a krabička na jeho uchu jim bude rozumět a jejich hlas pouštět dál do ucha.
