Bibličtí kreacionisté s velkou oblibou rozebírají tvrzení, že lidé se vyvinuli z opic. Pomiňme teď, že je samo o sobě velmi problematické (proč, to bude objasněno níže) a podívejme se na to, co přesně proti němu namítají.
Ale člověk se přece dosud vždy narodí z člověka a opice se rodí z opic, ne? Opice i lidé mají každý svůj vlastní genetický program, šimpanz má 48 chromozómů a člověk 46 chromozómů, a podle tohoto programu vzniká buď opice, nebo člověk, ne? Jak by ten program přepsal sám sebe ze zvířecího na lidský? A jak by se sám napsal? Nejsou předky člověka lidé a zase jen lidé a předky šimpanze zase jen šimpanzi a nic jiného než šimpanzi? - Pavel Kábrt -
Ač je to obtížně pochopitelné, mnozí kreacionisté skutečně tvrdí, že „uvěří v evoluci teprve tehdy, až uvidí, jak opice porodila lidské dítě“. Něco takového se ovšem dle evoluční teorie nikdy nestalo a ani stát nemohlo – což znamená, že pozorování tohoto typu by její významnou část naopak krásně falsifikovalo.
Bohužel, výše zmíněné tvrzení je mezi laickou veřejností natolik rozšířené, že pro kreacionisty představuje velice vděčný cíl útoků. V dané souvislosti se často setkáte i s otázkou, jak je vlastně možné, že nějaké opice stále existují, když jsme se z nich „podle evoluční teorie vyvinuli“.
Nyní se na internetu objevilo video, jehož autorem je profesor ichtyologie, evoluce a systematické biologie Prosanta Chakrabarty. Prosanta učí na Louisiana State University a už dávno přišel na to, že chce-li někoho v dané oblasti opravdu vzdělat, musí nejprve podobné mylné představy rozptýlit.
A právě to v tomto skvělém TED talku dělá – během cca 6 minut brilantně shrnuje 4 miliardy let vývoje a ukazuje, že známé obrázky, na kterých se opice postupně napřimuje až nakonec „vznikne“ člověk, jsou velmi zavádějící. Proč?
Ve školách se nezřídka kdy učí, že rostliny a bakterie jsou „primitivní“ (aniž by bylo dostatečně srozumitelně objasněno, že pojem „primitivní“ má v evoluční biologii velmi specifický význam) a že člověk je „vrcholem evoluce“. To je ale hloupost – pokud člověk něco je, pak mnohem spíš jeden z „listů“ na evolučním stromu.
„Uvažujte o nás všech jako o mladých listech na tomto starém a gigantickém stromu života. Všichni jsme spojeni neviditelnými větvemi nejen mezi sebou navzájem, ale i s našimi vyhynutými příbuznými a našimi evolučními předky,“ vysvětluje Prosanta.
Velký řetězec bytí
Někdy ve středověku se zrodila představa známá jako Velký řetězec bytí. Podle ní lze hovořit o jakémsi žebříku, na jehož vrcholu se nachází Bůh (kdo také jiný...), níže jsou archandělé, pak andělé, lidé atd. Po příchodu Darwina došlo k tomu, že mnozí jaksi „naroubovali“ jeho teorii na tento Velký řetězec bytí, což způsobilo naprostý chaos.
Život se nevyvíjí v přímce... a člověk rozhodně není cílem evoluce.
Na první pohled to dávalo smysl – dochází-li k evoluci, pak přirozeně od organismů „nižších“ („primitivnějších“) k organismům „vyšším“. Jenže právě ono „vyšší“ a „nižší“ nejenže nemá s biologickou evolucí nic společného, ale naopak jde o její přímý protiklad.
Výraz „primitivní“ nám říká pouze tolik, že primitivnější z nějakých dvou vybraných druhů je ten, který se od časů jejich společného předka změnil méně. Jde tedy o podobnost vzdáleným společným předkům.
Je však zapotřebí si uvědomit, že měřit tuto podobnost je velice náročné, neboť neexistuje žádný důvod k domněnce, že společný předek nějakých dvou dnešních organismů byl jednomu z nich podobnější. Rozumnější je předpokládat, že oba druhy se postupem času změnily zhruba stejně, ale každý v něčem jiném (nervová soustava atd.) – což někdy nevyjde, ale to ničemu nevadí.
Nejdůležitější je však právě to, že „primitivní“ neznamená „jednodušší“ (méně komplexní).
Opice tedy nejsou „vyšší“ živočichové než žížaly proto, že se z nich vyvinuly. Neboť nevyvinuli – opice a žížaly mají společného předka. I lidé sdílí s opicemi společného předka, nepocházejí z nich. Tento společný předek jistě vypadal mnohem víc jako dnešní opice, než jako člověk, ale to je asi tak celé. Stejně tak by bylo klidně možné tvrdit, že lidé pocházejí z ryb, což ostatně byla první zvířata s páteří.
„Uvažujte o nás jako o malé rybce mimo vodu,“ říká Prosanta. „Ano, člověk se naučil chodit a mluvit. Ale stále se ještě hodně učí o tom, kým je a odkud přišel...“
Pseudovědy jsou postupy nebo znalosti, které jejich provozovatelé staví na úroveň vědeckých disciplín. Ale i když je propagují způsobem připomínající vědecké postupy, nedodržují při tom základní pravidla vědy nebo vycházejí z chybných předpokladů. Pseudovědy často předpokládají existenci dosud nepoznaných, někdy i duchovních sil. Jejich výsledky bývají neověřitelné, neopakovatelné.
Biorezonance | Homeopatie | Tradiční čínská medicína | Astrologie | Akupunktura | Plochá Země | Scientologie | Sisyfos
