Nový obří superpočítač s neuročipy funguje podobně jako mozek. Tvůrci ho poprvé spustili

Ve vývoji je řada nových neuročipů, které se architekturou zcela odlišují od těch klasických, které známe z počítačů nebo mobilních telefonů. Jejich architektura přímo napodobuje architekturu, respektive jednotlivé prvky jako jsou neurony a synapse v lidském mozku. Nyní došlo ke spuštění jednoho z největších zástupců této kategorie.

SpiNNaker je zkratka pro Spiking Neural Network Architecture a právě na této architektuře je postaven nový superpočítač, který obsahuje celkem milion neuromorfních procesorů. Každý procesor je tvořen 100 miliony tranzistorů a celý superpočítač díky tomu zvládne zpracovat 200 biliard akcí za sekundu.

Jedná se tak o největší a největší neuromorfní superpočítač na světě, který byl zároveň poprvé oficiálně spuštěn. Vývoj zahrnoval 20 let příprav a konceptů a 10 let samotné konstrukce a výroby, která začala v roce 2006. Projekt patří pod European Human Brain Project a stál zatím poměrně málo – 15 milionu liber. Stroj se nachází v laboratořích University of Manchester.

Díky emulaci lidského mozku je tento stroj schopen emulovat biologické neurony a jejich signály v reálném čase velmi efektivně. Používá se masivní paralelizace, což zahrnuje posílání velkého množství dat malého objemu dat skrze síť čipů na různá místa, místo aby se posílalo velké množství informací pouze mezi konkrétními místy A a B.

I když se emulace pomocí milionu neuročipů zdá jako hodně, stále je to hrozně málo a stejně tak i plánovaný budoucí model, který by byl schopen emulovat až miliardu biologických neuronů. Myš sice má 100 milionů neuronů, ale lidský mozek jich má kolem 86 miliard, přičemž synapsí je kolem 100 bilionů. Miliarda emulovaných neuronů je tak stále pouze 1 % lidského mozku a to se bavíme pouze o zmíněných neuronech, nikoli synapsích či dokonce detailnějších chemických procesech v hlubším měřítku. Jak velká přesnost bude potřeba k funkční emulaci, zatím nikdo neví.

Jedná se ale o další krůček k tomu, abychom zjistili, jak funguje lidský mozek, byť jen třeba v konkrétních menších oblastech. Vědci tak například emulují pomocí modelu s 80 tisíc neurony část v podobě bazální ganglie (součást koncového mozku), která hraje velkou roli při zkoumání Parkinsonovy choroby a spojené léčky.

SpiNNaker je pochopitelně sdílený a můžou ho používat různé vědecké týmy pro zkoumání lidského mozku.

Diskuze (14) Další článek: Střední černé díry mohou rozžehnout zombie hvězdy

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,