Vědci zachytili signál, který přišel od nejbližší hvězdy od Slunce – Proximy Centauri a splňuje minimálně základní učebnicové podmínky pro mimozemský signál umělého původu. Skepticismus je ale namístě. Mimozemšťané jsou vždy až ta poslední možnost.
Letos byl oznámen konec SETI@home a před pár dny se zřítil radioteleskop Arecibo, který byl asi nejslavnějším zdrojem signálů pro hledání mimozemské inteligence. Pátrání ale pokračuje. Už pět let funguje projekt Breakthrough Listen, který má i díky daru Jurije Milnera rozpočet 100 milionů dolarů.
29. dubna 2019 pozoroval radioteleskop Parkes v Austrálii Proximu Centauri po dobu 26 hodin a zachytil velmi podivný signál s frekvencí 982,002 MHz, který přišel od hvězdy Proxima Centauri. Jedná se o nejnadějnější signál z dosavadního pátrání Breakthrough Listen, a tak není divu, že dostal patřičné označení BLC-1 (Breakthrough Listen Candidate 1).
Od zachycení signálu už sice nějaký ten pátek uplynul, ale vědci se k analýze dat dostali teprve letos v říjnu. V příštím roce by měla vyjít i patřičná odborná studie.
Čím signál vědce zaujal? Při pozorování provedl Parkes tzv. kývnutí. Pootočil se a pak se zase vrátil zpět na Proximu Centauri. Signál se vrátil, takže je velmi pravděpodobné, že přišel z Proximy Centuari nebo minimálně ze směru, ve kterém se hvězda na obloze nachází.
Hvězdy obvykle vyzařují v širokém rozsahu frekvencí. Některé přírodní procesy vyzařují v relativně úzkém rozsahu, ale v tomto případě byl rozsah tak úzký, že je obtížné jej vysvětlit známými fyzikálními jevy.
Pokud připustíme, že signál vysílá zdroj na některé z planet, pak očekáváme, že se frekvence v průběhu času trochu posune. Je to způsobeno pootočením planety vlivem rotace a následným Dopplerovým jevem. Přesně takovou charakteristiku má BLC-1.
Mimozemšťané jsou až poslední možnost
Z vesmíru přichází velké množství signálů přírodního původu ale také umělého (družice, sondy) a k rušení mohou přispět také pozemské zdroje. Observatoř Parkes se proslavila příjmem signálů z misí Apolla, ale před několika lety také objevem rychlých rádiových záblesků. Ty mají sice také nálepku „záhadné“, ale zcela jistě jsou přírodního původu – pocházejí z některých extrémních objektů a událostí ve vzdáleném vesmíru.
Některé z těchto záblesků se ukázaly jako falešné – mohlo za ně rušení mikrovlnou troubou na observatoři.
Frekvence 982,002 MHz není příliš běžná pro pozemské zdroje nebo družice. Přesto i lidé z Breakthrough Listen očekávají, že se nakonec ukáže, že šlo o nějaký druh rušení a nikoliv o pozdrav „Mzáků“ ze nejbližší planetární soustavy.
U hvězdy se nachází planety
Proxima Centauri se nachází 4,2 světelných let od nás. Jedná se sice o nejbližší hvězdu od Slunce, ale pouhým okem ji budete hledat marně. Proxima Centauri je chladným červeným trpaslíkem, který vyzařuje méně než 0,2 % záření Slunce.
V roce 2016 u Proximy Centauri objevili vědci planetu, která je nejméně o třetinu hmotnější než Země. Exoplaneta Proxima b obíhá s periodou 11 dní. Na jejím povrchu by sice mohly být podmínky k životu, ale červení trpaslíci se neukazují jako příliš dobré hvězdné matky. Proxima b dostává mimo jiné velké dávky rentgenová a ultrafialového záření.
Nedávno vědci ohlásili možný objev druhé planety. Proxima c obíhá mnohem dál s oběžnou dobou více než 5 let.
Zdroje: scientificamerican, syfy.com/syfywire
