Dějiny Země nejsou zapsány inkoustem na stránkách nějaké knihy, ale ve starém ledu pohřbeném pod oblastmi, které obvykle souhrnně označujeme výrazem „pustina“. Z čehož plyne, že není vůbec jednoduché se k němu dostat.
Pokud se vám to ale podaří, můžete se dozvědět spoustu zajímavých věcí – například o vzestupu a pádu slavné římské říše či o atmosférických podmínkách, které na naší planetě panovaly v dávné minulosti.
Co se týče stáří, prvenství dosud drželo ledové jádro pocházející z Dome C v Antarktidě – cca 800 000 let. To je samozřejmě hodně. Loni však badatelé pod Allan Hills (kde se již v sedmdesátých letech minulého století pátralo po meteoritech z Marsu a Měsíce) objevili izolovaný fragment ledu starý zhruba 2,7 milionů let.
Bohužel, protože tento úlomek byl odtržen od zbytku „ledové časové osy“, jeho analýza nám moc informací o tehdejším životním prostředí neposkytla. Je ale jasné, že pod Allan Hills se toho ukrývá ještě mnohem víc.
Vědci pomocí radaru a počítačového modelování identifikovali nejpravděpodobnější lokalitu, kde by se ledové jádro se sedmiciferným věkem mohlo nacházet. Následně požádali National Science Foundation o povolení k jejímu průzkumu a nyní čekají na výsledek.
„Bez ohledu na to, zda tam je přes milion let starý led, půjde podle všeho o cenný nález,“ uvedla polární geoložka Laura Kehrl z University of Washington, která se na inkriminovaném projektu podílí.
Ilustrační foto: NASA
