V těchto dnech si připomínáme významné výročí v historii vesmírných letů. Právě před šedesáti lety se vydal do kosmu první člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.
Sovětský program Vostok – předešlé programy:
Pro Sovětský svaz to tehdy znamenalo drtivý propagandistický úspěch, který Spojené státy vyrovnaly až legendárním přistáním amerických astronautů na Měsíci 20. července 1969. Toho se ale už Gagarin nedožil.
Titulní foto: Robert Couse-Baker from Sacramento, California, CC BY 2.0
Mládí kosmonauta
Jurij Gagarin se narodil 9. března 1934 v ruské vesnici Klušino ve Smolenské oblasti. Do života rodiny významně zasáhla válka. Celou oblast v říjnu 1941 obsadili Němci a drželi ji až do března 1943. Členové rodiny bojovali v řadách Rudé armády, ale na koci války se všichni shledali. Gagarin se po válce dostal na učiliště v oboru slévač a poté pokračoval ve studiu na střední průmyslovce.
Od jara 1955 Gagarin létal, nejprve v aeroklubu v Saratovu, na cvičném vrtulovém letounu Jakovlev Jak-18. Na podzim 1955 ho přijali na vojenskou leteckou školu v Orenburgu, kterou navzdory počátečním potížím s létáním na stroji MiG-15UTI po dvou letech úspěšně vystudoval.
Po škole nastoupil k 769. stíhacímu leteckému pluku 122. stíhací letecké divize Severního loďstva, na základně Luostari-Novoje u Murmanska za polárním kruhem, kde sloužil od listopadu 1957.
Kariéra kosmonauta
Sovětský svaz od května 1959 hledal vhodné adepty pro výcvik kosmonautů mezi vojenskými piloty. Základní kritéria byla: věk do 35 let, výška do 175 cm, váha do 75 kg a výtečné zdraví. Speciální komise nejprve prostudovala záznamy 3 461 letců, z nichž vybrala 206 kandidátů. Tito kandidáti procházeli dvěma vlnami lékařských prohlídek a pohovorů, až z nich nakonec zůstalo 20 budoucích kosmonautů. Byl mezi nimi i Gagarin.
Tato skupina absolvovala od března 1960 do ledna 1961 náročný výcvik v rámci Střediska přípravy kosmonautů, které od léta 1960 sídlilo ve Hvězdném městečku u Moskvy, nově vzniklém vojenském sídle s omezeným přístupem. Výcvik zahrnoval teoretickou část, fyzickou přípravu i nácvik stavu beztíže při parabolických letech na cvičném MiG-15UTI.
První člověk ve vesmíru
V lednu 1961 bylo vybráno šest kandidátů pro první lety do vesmíru, v pořadí Jurij Gagarin, German Titov, Grigorij Něljubov, Andrijan Nikolajev, Valerij Bykovskij a Pavel Popovič. Reálnou šanci stát se prvním kosmonautem měli Gagarin, Titov a Něljubov, který byl ovšem v roce 1963 ze skupiny kosmonautům vyloučen pro opakované opilství a výtržnictví a v roce 1966 spáchal sebevraždu. Svět se o něm dozvěděl až v osmdesátých letech.
Definitivně byl Gagarin vybrán pro první let až na kosmodromu Bajkonur 8. dubna 1961. O čtyři dny později Gagarin, kterému bylo 27 let, odstartoval na palubě kosmické lodi Vostok 1, vynesené na oběžnou dráhu raketou Vostok-K. První kosmonaut jednou obletěl Zemi ve výšce 181–327 km a po 108 minutách byl zase zpátky na Zemi, u vesnice Smelovka, v Saratovské oblasti. Byl to první a na dlouhou dobu také nejkratší pilotovaný orbitální let.
Kosmonaut celebritou
Gagarin přistál na padáku po katapultování z návratového modulu, o čemž sovětské úřady i kosmonaut dlouho zatajovali, aby mohl být Gagarinův let uznán Mezinárodní leteckou federací mezi letecké rekordy.
Pravidla těchto rekordů totiž požadovala, aby letec přistál ve svém stroji. Gagarin se také okamžitě stal celebritou planetárního významu a procestoval celý svět, přičemž jeho první zahraniční cesta vedla do Prahy.
Smrt kosmonauta
Po svém historickém letu Gagarin zůstal kosmonautem a podílel se na výcviku nových kolegů. Velmi usiloval o další lety do vesmíru, především měl zájem se účastnit programu letu na Měsíc. Když ale v dubnu 1967 při katastrofickém konci letu nové sovětské kosmické lodi Sojuz 1 zahynul Vladimir Komarov, tak byl Gagarin v tichosti odstraněn z přípravy na další lety, aby země nepřišla o hrdinu mezinárodního věhlasu.
Po ukončení studia na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii v Moskvě se Gagarin opět věnoval létání. 27. března 1968 Gagarin uskutečnil kontrolní let techniky pilotáže s instruktorem na cvičném MiG-15UTI, vyrobeném v Aeru Vodochody. Let měl trvat nejméně 20 minut, ale po 11 minutách se posádka odmlčela.
O několik hodin později byly nalezeny trosku letounu a oba dva piloti byli mrtví. Nehodu obestírá mnoho nejasností a výmyslů. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že se stroj dostal do vývrtky a za 12 minut po startu narazil vysokou rychlostí do země.
Do vývrtky letoun spadl zřejmě z vnější příčiny, snad kvůli prudkému manévru, průletu jiného letounu nebo třeba poryvem větru.
