Sluneční soustava vznikla velice dávno. Ale nové planetární systémy vznikají prakticky neustále, všude kolem nás. Díky tomu můžeme detailně zkoumat, jak tento podivuhodný proces probíhá.
Tým evropských astronomů pod vedením Leidenské univerzity nedávno zjistil, že v mladých planetárních systémech začínají vznikat planety velice brzo, již předtím, než je dokončený vznik budoucí hvězdy. Nejprve přitom dochází ke slepování částic kosmického prachu, z něhož pak nakonec vzniknou celé planety.
Astronomové v posledních letech objevili mnoho cizích planetárních systémů. Ukázalo se, že kolem prakticky každé hvězdy obíhá minimálně jedna planeta.
Planetární vědce teď velmi zajímá, jak vlastně planety v planetárních systémech vznikají a proč jsou tak rozdílné, pokud jde o jejich počet a velikost. Evropský výzkum potvrdil, že se vznik planet rozbíhá ještě předtím, než se rozžehne hotová hvězda.
Daniel Harsono a jeho spolupracovníci zkoumali vznik planetárních systémů pomocí soustavy radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama. Talíře radioteleskopů namířili do souhvězdí Býka, na čerstvou planetární soustavu TMCC1A, kde teprve vzniká hvězda.
Astronomové se zaměřili na protoplanetární disk systému TMCC1A, který obtáčí vznikající hvězdu. Právě v protoplanetárních discích se z kosmického prachu a plynu rodí nové planety.
Harsono s kolegy si všimli, že v tomto protoplanetárním disku nápadně schází záření, které by měly vyzařovat částice oxidu uhelnatého. Z toho usoudili, že tento typ záření je v disku pohlcován velkými zrnky prachu.
Svoji hypotézu si vědci ověřili na počítačových matematických modelech. Vyšlo jim, že částice prachu v protoplanetárním disku soustavy TMCC1A již zvětšily svoji velikost. Z rozměrů kolem tisícin milimetrů se rozrostly až na zhruba jeden milimetr.
Podle Harsona a jeho kolegů je to velmi překvapující. Planetární prach se začíná slepovat už ve chvíli, kdy má budoucí hvězda teprve polovinu až tři čtvrtiny počáteční hmotnosti.
Velmi brzký start tvorby planet v protoplanetárním disku by mohl přispět k vysvětlení vzniku plynných obrů, jako je Jupiter nebo Saturn. Podle toho, co víme, totiž právě tyhle veliké planety mohou vzniknout ve velmi mladém protoplanetárním disku. Jen mladé disky na to totiž mají dostatek hmoty.
Vědci už plánují budoucí výzkum, v němž by rádi podobným způsobem prozkoumali další mladé planetární systémy. Pak vyjde najevo, jestli je planetární soustava TMCC1A v tomto směru běžná anebo zda jde o výjimku potvrzující pravidlo.
Foto: Universiteit Leiden
