V noci na úterý ve 2:52 našeho času odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega, která měla na oběžnou dráhu vynést dva menší satelity.
Horní stupeň AVUM měl pracovat jako poslední z celé rakety a celkem čtyřikrát zažehnout svůj motor, aby se dvě družice dostaly na požadované oběžné dráhy. Už při prvním zážehu se ale něco pokazilo.
Aktualizace: Příčina problému se nachází s největší pravděpodobností v oblasti mechanismu, který natáčí trysku motoru pro řízení vektoru tahu motoru.
„Po prvním jmenovitém zážehu motoru posledního stupně došlo k anomálii, která způsobila odchylku trajektorie vedoucí ke ztrátě mise,“ uvedl Avio, italský hlavní dodavatel rakety Vega.
Pokud by let rakety probíhal normálně, přelétl by horní stupeň rakety 1,5 hodiny po startu nad sledovací stanicí Galliot na kosmodromu Kourou. K tomu však nedošlo. Pozemní týmy neobdržely žádné signály z rakety. Obě družice byly označeny za ztracené.
Raketa Vega
Raketa má průměr 3 metry a výšku 30 metrů, takže patří k těm menším. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést náklad o hmotnosti až 2 tun (dle typu dráhy).
První tři stupně rakety jsou trochu netradičně na tuhé pohonné hmoty. Jakmile splní svůj úkol, zajistí dopravu nákladu na požadovanou dráhu nebo dráhy (družic je většinou více) stupeň AVUM. Pro tento úkol jsou potřeba opakované zážehy o různých délkách, takže poslední horní stupeň už musí být na kapalné pohonné hmoty.
AVUM používá ukrajinský motor RD-843 od firmy Južnoje, který pohání směs oxidu dusičitého a UDMH (asymetrický dimethylhydrazin).
Schéma rakety Vega, foto: ESA / J. Huart
První start Vegy proběhl v roce 2012. Zatím má na kontě 17 startů. Tento byl druhým neúspěšným. Vloni došlo při startu k selhání druhého ze tří stupňů na tuhé pohonné hmoty.
Na palubě české přístroje
Vega měla vynést dvě družice. První byl španělský satelit SEOSat-Ingenio pro snímkování Země a druhou francouzský satelit pro průzkum bouří TARANIS.
Na palubě TARANIS byly i přístroje, na kterých se podíleli čeští vědci. Družice měla z výšky 670 km zkoumat výboje mezi vršky bouřkových mraků a ionosférou.
Mělo jít především o průzkum výbojů typu sprite neboli skřítky. Dalším zkoumaným jevem měly být fontány modrého světla, dvoubarevné modročervené obří výtrysky či rychle se zvětšující světelné kruhy, které se objevují po úderu silného blesku. Prozkoumat měly přístroje sondy také gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.
Češi se podíleli na dvou ze sedmi přístrojů. Ústav fyziky atmosféry AV ČR vyrobil analyzátor pro přístroj IME-HF, který měl měřit elektromagnetické vlny. V paměti analyzátoru bylo také nahráno 101 vzkazů, které byly vybrány před čtyřmi lety v rámci soutěže.
Energetické elektrony nad bouřemi pak měl měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
