Robotické vysavače se stávají běžným doplňkem domácnosti. Ceny se pohybují mezi necelými dvěma tisíci korunami až po bezmála patnáctinásobek. Čím se ale kromě cenovky liší nejlevnější přístroj od nejdražšího? Na technologické vychytávky různých modelů se zaměříme.
Nejprve si ale ujasněme, co vlastně je robotický vysavač. Jedná se o zařízení, které je schopné uklízet bez dohledu člověka. Pohybuje se tedy po domácnosti a nějakým způsobem sbírá prach a nečistoty do nádobky ve svém těle.
Řada zdrojů tvrdí, že robotický vysavač je určen pouze jako doplněk standardního vysavače. Prý člověku pomáhá, ale nedokáže ho zcela nahradit. Roboti jsou určeni k tomu, aby prováděli každodenní úklid a udržovali čistotu vašeho domova mezi cykly běžného vysávání.
Je ale nutné zmínit, že síla robotického vysavače tkví v tom, jak často může uklízet – třeba každý den, nebo i několikrát denně. A to by vás s klasickým vysavače stálo nejen mnoho času, ale i fyzického úsilí.
Není to nic nového
Pohlédneme-li zběžně do historie, zjistíme, že kořeny sahají dlouhých 22 let zpět. V roce 1996 totiž představila švédská firma Electrolux svůj produkt Trilobite, který jako první přijel s označením „robotic vacuum cleaner“.
K dětským nemocem tohoto produktu patřila především slabší schopnost vyhýbat se překážkám či předčasné zastavování před stěnami a jinými předměty. Nepříjemné bylo, že kvůli svému stylu pohybu po místnostech stroj často nechával některá místa neuklizená. Není proto překvapením, že výrobek na trhu neuspěl a jeho výroba byla nakonec ukončena.
Electrolux Trilobite (druhá generace)
O další průlom se o pět let později pokusila britská firma Dyson. Její vysavač DC06 však byl finančně příliš nákladný (jeho předpokládaná cena se pohybovala kolem 3000 dolarů), neboť součástí jeho výbavy bylo více než osmdesát snímačů a dva palubní počítače. Nakonec se kvůli tomu nikdy nedostal do sériové výroby.
iPhone mezi robotickými vysavači
V roce 2002 vstoupila na trh americká společnost Roomba. S určitou nadsázkou se dá říci, že je tato značka v segmentu robotických vysavačů tím, čím je iPhone mezi mobilními telefony. Roomba diktuje směr, přichází s inovacemi a novými funkcemi, které další značky implementují „na základě inspirace“.
První generace vysavače Roomba iRobot
První vysavač Roomba iRobot se stal stabilním základem nabídky. Na svou dobu oplýval poměrně pokročilými technologiemi: při kontaktu s překážkou dokázal změnit směr, detekoval znečištěná místa a dokázal poznat schody.
Popularita a komerční úspěch iRobota, kterého se v letech 2004 a 2005 prodalo přes milion kusů, přiměl ostatní společnosti, aby se začaly věnovat vývoji robotických vysavačů. Do současnosti přinesla Roomba více než 40 různých modelů ve všech cenových kategoriích.
Výhody a nevýhody robotických vysavačů
Největším kladem robotického vysavače je prostý fakt, že dokáže fungovat automaticky. Místo toho, aby majitel pobíhal po bytě s trubkou v ruce a se řvoucím strojem za zády, jezdí robot domácností úplně sám. Můžete tak uklízet třeba několikrát denně. Podle odborníků může pravidelné vysávání podlah citelně zvýšit kvalitu ovzduší vašeho obydlí, což má v konečném důsledku mnoho pozitivních přínosů pro zdraví
Další výhodou robotického vysavače proti klasickému je zpravidla o něco nižší hlučnost. Například iRobot Roomba 980 deklaruje hlučnost 58 decibelů, zatímco konvenční Electrolux Pure D9 PD91-8SSM vyluzuje hluk o síle 69 decibelů.
Nesporným plusem je fakt, že robotické vysavače dokážou zajet tam, kam se s běžným přístrojem dostanete jen s obtížemi – například pod postel, skříň, pohovku či kuchyňskou linku. Výška většiny robotů se pohybuje kolem devíti centimetrů.
Pokud bychom měli najít negativa, pak na prvním místě bude cena. Nejlevnější klasický vysavač pořídíte za necelých 900 korun, zatímco robotické začínají na 1700 korunách. Zde ale můžete uplatnit argument, že se vám vynaložené peníze vrátí ve volném čase, který byste jinak věnovali úklidu.
Robot také zpravidla potřebuje k úklidu více času než člověk. Pohybuje se po místnosti o něco pomaleji a roboti, které si neumí naplánovat cestu, ztrácejí čas svým chaotickým stylem, kdy některá místa navštíví i vícekrát.
Robotický vysavač si také neporadí se schody – hodí se tedy primárně do bytů a jednopodlažních prostor. Levnější modely mohou mít problémy s koberci s hustším vlasem. Energii k vysávání vozí v akumulátorech, které je po čase nutné vyměnit, což u vysavačů připojených do zásuvky odpadá.
Nepřítelem robotických vysavačů jsou nástrahy v podobě kabelů či kusů oblečení. Může se stát, že se do nich zamotají a následně přeruší svou činnost až do okamžiku, kdy je vysvobodíte.
Jak robotické vysavače uklízejí
Dostáváme se k prvnímu faktoru, který byste měli zvážit při výběru robotického vysavače. Tím je způsob, jakým uklízí. Prakticky vždy je to (jeden, nebo dva) postranní rotační kartáček, situovaný na boku přístroje. Jeho úkolem je zamést nečistoty od stěn, kolem nábytku a z rohů před nasávací otvor.
Ve většině robotických vysavačů jsou „další instancí“ (opět jeden, nebo dva) horizontálně rotující hlavní kartáče, jejichž úlohou je zametání nečistot přímo do sběrného koše. Bývají buď štětinové, nebo gumové. Robotické vysavače je využívají také k uvolnění nečistot z hloubi koberce na jeho povrch.
Třetím stupněm je motor, vytvářející podtlak, kterým se nečistoty z podlahy nasají do útrob a následně do nádobky (zpravidla obsahující hepa filtr). Právě zde je jeden z faktorů, který nejlevnější vysavače postrádají – nemají sací motor, takže nevysávají, ale pouze zametají.
Základní prvky robotických vysavačů
To ve výsledku znamená výrazně nižší kvalitu úklidu. Přístroje bez vysávání zdaleka nedokážou konkurovat tradičním vysavačům, a to zejména na kobercích. Doporučujeme věnovat velkou pozornost deklarovanému sacímu výkonu, který se udává buď ve wattech, nebo jako podtlak v pascalech. Vysavač bez vysávání lze doporučit jen pro malé prostory bez koberců. Naopak pro domácnosti, kde jsou koberce na většině podlah, je žádoucí co možná nejvyšší sací výkon.
Obecně lze říci, že je-li robot vybaven kartáčem, stačí sací výkon 400 až 600 Pa, protože válečkový kartáč zastane polovinu úkonů tím, že „popadne“ nečistoty a přivede je před vstup vzduchu. V případě robotů bez válečkového kartáče je potřeba vyšší výkon v rozmezí 700 až 1000 Pa. V současné době mají mnozí výrobci tendenci vyrábět výkonné stroje s hodnotou 1800 až 2000 Pa a válečkovým kartáčem.
Některé robotické vysavače nabízejí také takzvaný mokrý úklid, označovaný jako „mopování“. Zpravidla touto funkcí disponují až dražší modely, přičemž základní varianta spočívá v nádobce s vodou, která je dávkována do hadříku z mikrovláken. Toto řešení však za ručním vytřením výrazně zaostává.
Jak se roboti pohybují v prostoru
Dalším faktorem, kterým se od sebe liší nejlevnější a dražší zařízení, je způsob pohybu v prostoru. Velkou roli zde hrají čidla a senzory, kterých je například u vysavače Xiaomi Mi Robot 2 třináct, u nejdražší Roomby 980 dokonce 42. Dá se říci, že největší rozdíl mezi levnými a drahými vysavači tkví v přesnosti senzorů, zajišťujících navigaci v prostoru.
Mezi základní výbavu patří senzory pro detekci překážek. Nejprimitivnější řešení, používané obvykle v nejlevnějších přístrojích, spočívá v jednoduchém mechanickém spínači, umístěném v nárazníku vysavače. Jakmile se vysavač dotkne překážky, dojde ke spojení kontaktu. Přístroj následně změní směr a pokračuje, dokud nenarazí na další překážku. Pohyb vysavače se dá popsat jako „odrážení“ nebo „ping-pong“.
Už z tohoto popisu je zřejmé, že vysavač, který se po místnosti pohybuje tímto způsobem, nebude při úklidu stoprocentně efektivní. Některá místa projede opakovaně a za určitých okolností se může stát, že jiná nenavštíví vůbec.
Pokročilejší verze orientace funguje tak, že vysavač v první fázi krouží ve spirále. Jakmile narazí na překážku, kterou „považuje“ za stěnu, vyčistí místnost po jejím obvodu. Poté provede čištění zbývajících oblastí.
Skladba senzorů zásadně ovlivňuje to, jak bude vysavač efektivní – tedy kolik času bude potřebovat k uklizení určeného prostoru. Pokud tedy potřebujete uklízet jednu menší místnost, patrně vám nebude vadit, když vysavač bude „chaoticky“ pojíždět tam a zpět 20 minut místo 15. V případě domácností s několika pokoji však může být rozdíl velmi zásadní.
Chytré stroje používají inteligentní plánování trasy
Pokročilejší a dražší modely již nabízejí takzvané „mapování“ (neplést s „mopováním“, tedy mokrým úklidem). Pomocí čidel a softwaru si vytvářejí mapu vašeho obydlí, dokážou určit, kde se v jejím rámci nacházejí, kde už je uklizeno a kam je ještě potřeba dojet.
Ke zmapování prostoru je opět používáno několik technik: od pojíždění podél stěn, přes infračervené snímače, až po pokročilou technologii LIDAR, kterou jsou vybaveny některé autonomní automobily. Opět platí, že dražší vysavače mají zpravidla lepší senzorovou výbavu, umožňující efektivnější fungování. Vysavač s LIDARem tak například dokáže během úklidu průběžně odhalovat další prostory, kde ještě bude muset uklidit.
„Mapující“ vysavače už nejezdí stylem „jízda-překážka-otočka-jízda-překážka“, ale pomocí chytrých algoritmů si rozdělují oblast do zón, které čistí postupně a systematicky. Pokud tomu nezabrání další okolnosti (zpravidla v podobě překážek), uklidí skutečně celý objekt do posledního čtverečního centimetru, přičemž každé místo navštíví jen jednou.
Senzorová výbava
Aby mohly robotické vysavače fungovat bez dozoru, bývají vybaveny různými čidly, jejichž cílem je primárně chránit jak vysavač, tak jeho okolí před možnými kolizemi. V základní výbavě většiny strojů tak najdete snímač, detekující kontakt s překážkou.
Další poměrně častou výbavou je (obvykle infračervený) senzor, indikující konec podlahy – typicky schody. Jakmile čidla na spodní části vysavače „ztratí kontakt se zemí“, okamžitě vyšlou signál k zastavení. Vysavač pak zpravidla změní směr a pokračuje v práci.
Chytřejší a dražší modely disponují senzory překážek, díky kterým je stroj schopen zpomalit a místo nárazu do objektu jen ťukne. V levnějších modelech jsou používány ultrazvukové senzory, v dražších modelech pak můžeme najít LIDAR, který je schopen přesně mapovat prostor kolem sebe na větší vzdálenost.
Z dalším pokročilých funkcí jmenujme například snímání úrovně znečištění. V jednodušší podobě je vysavač schopen automaticky zvýšit tah, pokud zjistí, že přejel například z plovoucí podlahy na koberec. V pokročilejší verzi pak dokonce dokáže rozpoznat úroveň znečištění, přizpůsobit tomu sací výkon, případně takovému místu věnovat více času a navštívit ho vícekrát.
Omezení prostoru
Další funkcí, kterou možná využijete, je vymezení zóny úklidu. Nejlevnější vysavače ničím takovým nedisponují, takže omezit prostor jejich působnosti můžete jen fyzickými překážkami (například zavřením dveří), což není zrovna praktické.
Dražší a chytřejší dokážou zastavit různé „závory“ či „virtuální zdi“, ať už v podobě „majáku“ nebo pásky, vymezující čáru, za kterou robot nemá jezdit. Opět je ale nutné umístit do prostoru prvek, který přístroji „řekne“, kde jsou jeho hranice.
Pole vysavače lze vymezit virtuální zdí
Úplně ideální je v tomto směru nastavení z mobilní aplikace, nicméně to už se nacházíme v nejvyšší cenové kategorii. Například v aplikaci pro Xiaomi Mi Robot 2 lze v mapě bytu načrtnout jeden či více obdélníkových prostorů, které má vysavač uklidit. To je ideální například v situaci, kdy v kuchyni uděláte během vaření nepořádek, který chcete uklidit.
Prostor pro úklid lze vymezit v aplikaci
Ještě dál jsou v tomto směru poslední Roomby. V jejich ovládací aplikaci lze pojmenovat jednotlivé místnosti, takže například můžete dát vysavači za úkol úklid ložnice a on bude přesně „vědět“, kam se má vydat. V tomto duchu lze také plánovat úklid jednotlivých místností (např. ložnici uklízet obden, zatímco kuchyň denně).
Roomba umí pojmenovat místnosti
Baterie a jejich nabíjení
Často přehlíženým parametrem je kapacita akumulátoru. Ta se udává, stejně jako například u mobilních telefonů, v miliampérhodinách (mAh). Velmi zjednodušeně řečeno se tento parametr dá shrnout tak, že čím je kapacita vyšší, tím vydrží vysavač déle fungovat a teoreticky uklidí na jedno nabití větší prostor.
Samozřejmě zde hrají roli i další parametry, jako je výkon sacího motoru, odběr čidel, způsob pohybu („chaotik“ uklidí za stejné množství času menší prostor než „systematik“). Někteří výrobci proto pro lepší orientaci udávají plochu, kterou je stroj schopen na jedno nabití uklidit. Podobně, jako u mobilů, však doporučujeme brát tento údaj s rezervou. Počítejte ale s tím, že nejlevnější modely mívají baterii s menší kapacitou, vydrží tedy méně a uklidí menší prostor.
Když se baterie vybije, mohou následovat tři scénáře. Nejlevnější robotické vysavače je nutné ručně připojit k nabíječce. Je to samozřejmě jednoduchá operace, která nezabere mnoho času, ale pokud vyzkoušíte vysavač, který si sám umí najet na nabíjecí základnu, už to nebudete chtít dělat jinak.
U vysavačů, které se umí samy nabíjet, je rozdíl v tom, jak najdou základnu. Opět hraje roli to, jak znají prostor kolem sebe. Ty chytřejší, které mají „v paměti“ mapu, prostě vědí, kde započaly svou cestu, a tam také skončí.
Vysavač je schopen sám zajet na nabíječku
Hloupější pak bloumají bytem, dokud senzorem v nárazníku nezachytí infračervený „naváděcí paprsek“ základny. Je-li nabíječka umístěna na hůře přístupném místě, mohou touto snahou trávit i několik (desítek) minut. Například vysavač Xiaomi Roborock Xiaowa Lite si nechává třetinu baterie na nalezení nabíječky, takže při zbývajících 30 % přestane uklízet a začne hledat základnu.
Základna je obvykle řešena jako ploška se dvěma kovovými výstupky, na které vysavač najede kontakty, situovanými v přední části podvozku.
Chytřejší vysavače se v případě, že nedokončí úklid na jedno nabití, dokážou po doplnění energie vrátit na místo, kde skončily a poté pokračovat dál. Tuto schopnost je vhodné brát v úvahu u větších prostor, kde kapacita baterie nestačí na jejich kompletní úklid.
Plánování úklidu a správa z mobilu
Samozřejmě není problém spustit robotický vysavač tlačítkem na jeho těle, dálkovým ovladačem či z mobilní aplikace. Pokud ale přístroj disponuje možností plánovaní úklidu, je to vítané plus.
Stačí jen nastavit dny a hodiny, kdy se má vysavač pustit do práce – například ve všední dny může uklízet dopoledne, kdy jste v zaměstnání. Po příchodu domů už na vás bude čekat uklizený byt, aniž byste se museli o cokoli starat.
Samozřejmě to obnáší odstranění všech potenciálních překážek, které by robota mohly v jeho činnosti zastavit – tedy čeká vás vyvázání kabelů a důsledné ukládání prádla do koše, místo na podlahu.
Některé robotické vysavače lze ovládat z aplikace v chytrém mobilním telefonu. Komunikace probíhá buď přímo (přes Bluetooth), nebo přes Internet (v takovém případě je přístroj připojen k Wi-Fi).
Vzdálené ovládání nabízí dosud netušené možnosti – můžete se například podívat, co vysavač právě dělá, kterou místnost aktuálně uklízí. Tím to ale nekončí, ale teprve začíná. Z mobilní aplikace lze také spustit úklid. To se hodí například v situaci, kdy se vracíte domů s nečekanou návštěvou, na kterou chcete udělat dojem uklizenou podlahou. V aplikaci vydáte pokyn a než dorazíte, bude domácnost jako ze škatulky.
U vyšších modelů funguje komunikace oboustranně – vysavač vám tak může dát vědět, že někde uvízl, nebo že byste měli vysypat nádobku s odpadem. Stejně tak může hlásit požadavky na různé servisní úkony, jako je výměna filtru či vyčištění senzorů.
Jak tedy vybrat ten správný?
Paleta funkcí a schopností robotických vysavačů je mimořádně široká a rozmanitá, stejně jako jejich schopnosti. Zásadní otázkou při pořizování tohoto užitečného pomocníka tak bude především maximální cena, kterou jste ochotni do něj investovat.
Určitě doporučujeme věnovat velkou pozornost tomu, zda vysavač pouze zametá, nebo jestli skutečně vysává. Zejména na kobercích je to v konečném výsledku opravdu zásadní rozdíl. Zaměřte se především na deklarovaný sací výkon.
Dobré je brát v úvahu také kapacitu baterie, respektive prostor, který je schopen vysavač uklidit na jedno nabití. Zejména u modelů, které po dobití baterie neumí automaticky pokračovat v úklidu, je toto kritérium klíčové.
Další funkce a schopnosti jsou už spíše na vašich preferencích. Pokud oceníte, že přístroj uklidí rychle a efektivně, určitě požadujte schopnost mapování ve spojení s algoritmy, optimalizujícími jeho pohyb v prostoru.
Plánování úklidu podobně jako vzdálené ovládání je příjemným bonusem, který vám může usnadnit život, ale dá se bez něj fungovat.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
