V úterý 8. března, dva měsíce a jeden den po operaci, zemřel ve věku 57 let David Bennett – první člověk, kterému bylo transplantováno srdce z geneticky upraveného prasete. Ačkoli existuje vysoká pravděpodobnost, že jeho smrt byla důsledkem odmítnutí orgánu, odborníci zatím nemají jasno v tom, co přesně způsobilo jeho skon.
Pacient se pro tento zákrok rozhodl poté, co byl ze zdravotních důvodů odmítnut z několika čekacích listin. „V okamžiku jeho úmrtí nebyla zjištěna žádná zjevná příčina,“ uvedl mluvčí nemocnice pro deník The New York Times. Transplantace orgánů z geneticky modifikovaných prasat je přitom označována za velkou naději pro miliony lidí po celém světě, kteří čekají na nový orgán.
Operace se zdařila, pacient zemřel
Transplantace byla zpočátku považována za úspěšnou. Přesto, že pacient nakonec zemřel, je pokládána za významný krok vpřed, protože prasečí srdce nebylo okamžitě odmítnuto a fungovalo déle než měsíc, čímž překonalo kritický milník pro pacienty po transplantaci.
Transplantované srdce zpočátku fungovalo dobře a během několika týdnů se neobjevily žádné známky odmítnutí. Bennett trávil čas se svou rodinou, absolvoval rehabilitační terapii a sledoval Super Bowl. Nebyl však propuštěn do domácího ošetřování a před několika dny se jeho stav začal zhoršovat.
„Poté, co bylo jasné, že se neuzdraví, mu byla poskytnuta soucitná paliativní péče. Během posledních hodin byl schopen komunikovat se svou rodinou,“ uvádí nemocnice v prohlášení. Zástupci nemocnice uvedli, že se nemohou blíže vyjádřit k příčině smrti, protože lékaři ještě neprovedli důkladné vyšetření. Výsledky plánují zveřejnit v odborném časopise.
Chirurg Bartley Griffith, který transplantaci provedl, uvedl, že zaměstnanci nemocnice byli smrtí pacienta zdrceni. „Ukázal se jako statečný a noblesní pacient, který bojoval až do konce," řekl doktor Griffith. „Pana Bennetta poznaly miliony lidí na celém světě díky jeho odvaze a nezlomné vůli žít.“
Naděje nezhasíná
Transplantace srdce byla jedním z řady průkopnických zákroků, při nichž byly jako náhrada lidských orgánů použity orgány z geneticky upravených prasat. Vědci se snaží produkovat prasata, jejichž orgány by lidské tělo neodmítalo, což je směr, který v posledním desetiletí nabral na obrátkách díky novým technologiím editace genů a klonování.
Geneticky modifikované srdce dodala společnost Revivicor. Tento proces, nazývaný xenotransplantace, má přinést novou naději pro desítky tisíc pacientů s nemocnými ledvinami, srdci a dalšími orgány, protože darovaných lidských orgánů je akutní nedostatek.
Podle neziskové organizace United Network for Organ Sharing, která koordinuje odběry orgánů, dostalo jen v USA v loňském roce transplantovaný orgán 41 354 pacientů, z toho ve více než polovině případů se jednalo o ledviny.
Jen ve Spojených státech každý den zemře v průměru sedmnáct lidí zařazených na čekacích listinách. V loňském roce dostalo lidské srdce asi 3 800 Američanů, což je sice více než kdykoli předtím, ale poptávka je stále vysoká.
Transplantaci provázela kontroverze, neboť krátce po ní deník The Washington Post informoval, že Bennett má záznam v trestním rejstříku kvůli napadení, ke kterému došlo před 34 lety, kdy v záchvatu žárlivosti opakovaně bodl mladého muže, jenž následkem toho ochrnul a skončil na invalidním vozíku. Bennettův syn vydal prohlášení, v němž poděkoval nemocnici a personálu za vyčerpávající úsilí, které ve prospěch jeho otce vynaložili.
