Vědci se v posledních letech věnují výzkumu psychedelických látek, jako jsou LSD či MDMA, z hlediska jejich potenciální schopnosti léčit problémy duševního zdraví. Zkoumají například to, zda a jak mohou „mikro dávky“ pomoci při léčbě depresí či úzkostí.
Přestože výzkum těchto léků vypadá slibně, stále není úplně jasné, jakým způsobem ovlivňují mozek. Nová studie, zveřejněná úterý v Cell Reports, se zdá být nejsilnějším důkazem, že tyto látky mohou opravit funkce mozku.
Vědci vystavili laboratorně kultivované neurony lidí, krys a jiných zvířat různým psychedelikům. Testovali drogy MDMA, psilocin (psychoaktivních látka v halucinogenních houbách) a LSD. Pro výzkum byly použity neurony z prefrontální kůry, což je oblast mozku, která byla považována za rozhodující pro vývoj určitých duševních chorob.
Na většinu testovaných psychedelik reagovaly buňky růstem nových neuronových výběžků (dendritů), které pomáhají přijímat nervové vzruchy. Zvýšila se i hustota malých výčnělků na výběžcích, známých jako dendritické trny. Zaznamenán byl také vznik nových spojení (synapsí) mezi jednotlivými neurony. Podobné účinky byly pozorovány i v mozcích živých testovaných zvířat.
Výsledkem těchto změn je zlepšení takzvané „plasticity mozku“, která zahrnuje schopnost opravit poškození způsobená stresem nebo traumatem. Vědci podotýkají, že tyto změny jsou opakem toho, co se odehrává v mozcích lidí s chronickou depresí, posttraumatickou stresovou poruchou nebo závislostí.
Autoři studie označují psychedelika jako psychoplastogeny
Odkazují přitom na změny zaznamenané u lidí užívajících ketamin – anestetikum a rekreační drogu, která je zkoumána jako rychle účinkující (byť zatím jen experimentální) antidepresivum. Některé výzkumy přitom vyzdvihují jeho vliv na potlačování sebevražedných myšlenek.
„Lidé dlouho předpokládali, že psychedelika je schopna změnit strukturu neuronů, ale toto je první studie, která tuto hypotézu jasně a jednoznačně potvrzuje,“ uvedl v prohlášení vedoucí výzkumu David Olson, odborný asistent na oddělení chemie, biochemie a molekulární medicíny.
Objev může pomoci zejména pacientům, kteří nereagují na dnes běžně používanou léčbu. „Ketamin už není naší jedinou možností,“ říká Olson. „Naše práce ukazuje, že existuje řada různých chemických prostředků schopných podporovat plasticitu, podobně jako ketamin. To poskytuje další příležitosti pro farmaceuty, aby vyvinuli bezpečnější a účinnější alternativy.“
Psychedelické drogy mohou „opravit“ mozek
