Loni 24. srpna z Floridy odstartoval raketový nosič Falcon 9 a na orbitu ve výšce okolo 720 kilometrů nad zemí vynesl družici Formosat-5. Jelikož se původně počítalo ještě s další zátěží, raketa měla dostatečný výkon pro 475kg náklad a mohla letět prakticky střemhlav vzhůru. Ostatní raketové nosiče naopak pomalu snižují sklon k zemi, protože takový let je mnohem šetrnější.
Kvůli charakteru letu Falcon 9 vysoko v ionosféře způsobil siné cirkulární rázové vlny, které společně se zplodinami spáleného paliva vytvořily jakousi obří díru v plazmě, o které se nyní rozepsal tým expertů v magazínu Space Weather.
Start mise Formosat-5:
Podobné plazmatické díry vytvářejí všechny startu raket, díky tvaru letu však byla ta z loňského léta zdaleka největší vytvořená člověkem (pomineme-li dávné jaderné atmosférické testy). Díra se začala vytvářet pět minut po startu a vydržela asi dvacet, přičemž v průměru dosahovala okolo 900 kilometrů.
Podstatné je však to, co způsobila. Zatímco rázové vlny, které se rozšířily až do vzdálenosti 1 500 kilometrů, jsou relativně neškodné, plazmatická díra, která následovala poté, zamotala hlavu mnohé citlivé elektronice – třeba americkému globálnímu navigačnímu systému GPS. Výsledkem byla místní odchylka v určení polohy až 1 metr.
